„Do poklesu hodnoty penzijních nároků v roce 2021 se promítla pandemie onemocnění covid-19, která měla významný dopad na úmrtnost. V roce 2022 se díky zvýšení důchodového věku žen a třem valorizacím tato hodnota vrátila na předcovidovou úroveň,“ říká Helena Houžvičková, ředitelka odboru vládních a finančních účtů ČSÚ.
V České republice vyplývají nároky domácností z prvního důchodového pilíře, tj. průběžného systému financování důchodů (dávkově definovaného důchodového pojištění) a dobrovolného třetího pilíře ve formě naspořených prostředků v penzijních fondech.
Součástí aktuální publikace (ZDE) je vedle metodických popisů a komentářů k publikovaným údajům také analýza citlivosti penzijních nároků na výši aplikované úrokové sazby. Úroková sazba je v modelu využita pro diskontování budoucích nároků do současné hodnoty a má tak významný vliv na výsledek modelu. Změny v penzijních nárocích za aktuálně publikované roky ukazují, že kromě ekonomických faktorů má na jejich výši také vliv širší sociální a demografický kontext.
Stanovení hodnoty penzijních nároků vychází z manuálu Technical Compilation Guide for Pension Data in National Accounts, vydaného roku 2020 Eurostatem. Dle Transmisního programu Eurostatu jsou členské státy povinny zveřejňovat tato data v tříleté periodicitě. V mezidobí jsou údaje publikovány na dobrovolné bázi. ČSÚ aktuálně publikuje data za rok 2022 a 2021.
V souladu s metodikou není hodnota penzijních nároků z průběžného systému financování důchodů (1. pilíř) součástí dluhu sektoru vládních institucí (tzv. maastrichtské kritérium).
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva