„Přes pokračující pokles je podíl podnikatelů v Česku v porovnání s ostatními zeměmi Evropské unie stále jeden z nejvyšších. Vůbec nejvyšší podíl podnikatelů je v peněžnictví a pojišťovnictví, v informačních technologiích a v odvětví nemovitosti a pronájem. Naopak v zemědělství podniká v Česku jen přes 20 % pracujících a v Evropské unii je to každý druhý,“ říká Marta Petráňová, z oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí ČSÚ.

Zaměstnanost

Průměrný počet zaměstnaných, očištěný od sezónních vlivů, se ve 4. čtvrtletí 2019 proti 3. čtvrtletí 2019 snížil o 4,6 tis. osob.

Počet pracujících se meziročně snížil o 21,6 tis., tj. o 0,4 % na 5 304,7 tis. Počet mužů se snížil o 6,8 tis. a počet žen o 14,8 tis. Počet zaměstnanců se snížil o 5,6 tis. na 4 425,5 tis. Zároveň klesl počet podnikatelů (sebezaměstnaných) o 15,8 tis., především v důsledku snížení počtu podnikatelů se zaměstnanci (zaměstnavatelů).

Výběrové šetření umožňuje porovnat rozdíly v postavení v zaměstnání pracujících mezi jednotlivými zeměmi EU 28. Česká republika stále patří v rámci EU mezi země s nejvyšším podílem počtu sebezaměstnaných (zaměstnavatelů a pracujících na vlastní účet) na celkové zaměstnanosti. Podle posledních dostupných výsledků za 3. čtvrtletí 2019 činil podíl těchto pracujících ve věku 15–64 let 15,8 %, což je čtvrtá nejvyšší hodnota v EU. Vyšší podíl byl jen v Řecku, Itálii a Polsku. Ostatní země, a to zejména severské státy, Německo a Rakousko, vykazují výrazně nižší podíl sebezaměstnaných. Na pozici zaměstnavatelů ve svém hlavním zaměstnání v ČR pracuje relativně málo osob. K uvedenému datu to bylo pouze 2,8 % pracujících v ČR, což byla čtvrtá nejnižší hodnota v EU 28 (průměr EU 3,8 %). Naopak v podílu pracujících na vlastní účet (podnikatelů bez zaměstnanců) jsme na pátém místě v rámci EU 28 (v ČR to bylo 13,8 %, v průměru EU 9,6 % a v sousedním Německu pouze 4,5 %).

Vývoj zaměstnanosti v jednotlivých odvětvových sekcích byl podle údajů za 4. čtvrtletí 2019 v ČR často protichůdný.1) V sekundárním sektoru průmyslu a stavebnictví se zaměstnanost meziročně snížila (o 23,4 tis.), zejména v důsledku poklesu počtu pracujících ve zpracovatelském průmyslu (o 34,8 tis.). V terciárním sektoru služeb se celková zaměstnanost zvýšila o 8,7 tis. Na jedné straně poklesl počet pracujících osob v sekci velkoobchod a maloobchod, opravy motorových vozidel, naopak výrazně vzrostla zaměstnanost ve zdravotní a sociální péči a v sekci doprava a skladování. V primárním sektoru se počet pracujících meziročně snížil o 6,9 tis.

Rozdíly mezi členskými zeměmi EU ve struktuře pracujících podle jejich ekonomického postavení se promítají i do diference v podílech sebezaměstnaných v jednotlivých odvětvových sekcích. Podíl podnikatelů na celkové zaměstnanosti v zemědělství, lesnictví a rybářství byl v České republice ve 3. čtvrtletí minulého roku nejnižší ze všech zemí EU 28 (průměr EU 49,5 %, ČR 22,6 %). V porovnání s jinými zeměmi se ČR naopak vyznačuje vysokým podílem podnikatelů v řadě odvětví sekundárního a terciárního sektoru. V ČR byl vůbec nejvyšší podíl podnikatelů v sekci peněžnictví a pojišťovnictví (průměr EU 9,1 %, ČR 25,9 %). Druhý nejvyšší byl v sekci stavebnictví (průměr EU 25,5 %, ČR 40,4 %), v sekci informační a komunikační činnosti (průměr EU 14,5 %, ČR 24,5 %) a v sekci nemovitosti a pronájem (průměr EU 23,4 %, ČR 48,5 %). Třetí nejvyšší podíl byl v sekci profesní, vědecké a technické činnosti (průměr EU 29,7 %, ČR 45,4 %) a administrativní a podpůrné činnosti (průměr EU 12,2 %, ČR 20,3 %).

Míra zaměstnanosti (podíl počtu pracujících osob ve skupině 15–64letých) se v porovnání se 4. čtvrtletím 2018 snížila o 0,1 p. b. na 75,3 %. U mužů klesla o 0,1 p. b. na 82,1 % a stejně i u žen o 0,1 p. b. na 68,2 %.

 Zaměstnaní v jediném (hlavním) zaměstnání v národním hospodářství podle postavení v zaměstnání:

Nezaměstnanost

Průměrný počet nezaměstnaných osob podle metodiky ILO2), očištěný od sezónních vlivů, ve 4. čtvrtletí 2019 v porovnání se 3. čtvrtletí 2019 stagnoval.

Celkový počet nezaměstnaných se meziročně snížil o 1,8 tis. a dosáhl 109,3 tis. osob. Došlo k poklesu počtu nezaměstnaných žen o 6,7 tis. na 56,4 tis., ale počet nezaměstnaných mužů vzrostl o 4,9 tis. na 52,9 tis. Počet nezaměstnaných jeden rok a déle se meziročně snížil o 3,8 tis. a dosáhl 31,1 tis. osob.

Obecná míra nezaměstnanosti podle definice ILO ve věkové skupině 15–64letých (podíl nezaměstnaných k pracovní síle, tj. součtu zaměstnaných a nezaměstnaných) se ve 4. čtvrtletí 2019 proti 4. čtvrtletí 2018 nezměnila (2,1 %).

Zaměstnaní, nezaměstnaní, absolutní počty (v tis. osob):

Neaktivita

V rámci výběrového šetření jsou zjišťovány údaje i za osoby, které nepracují, aktivně práci nehledají, a nesplňují tak podmínky ILO pro nezaměstnané, ale přitom uvádějí, že by chtěly pracovat. Ve 4. čtvrtletí 2019 činil jejich počet 99,9 tis. osob, tj. o 1,8 tis. méně než ve stejném období roku 2018. Většina osob, které by chtěly pracovat, však nemůže ihned nastoupit do případného zaměstnání. Nejpozději do 14 dnů je schopno nastoupit jen 29,4 tis. těchto osob.

Poznámky:
1) Údaje za odvětvové sekce mohou být ovlivněny metodikou Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS). Šetření pokrývá pouze osoby bydlící v bytech; nejsou zjišťovány údaje za osoby v hromadných ubytovacích zařízeních, ve kterých jsou často ubytováni cizí státní příslušníci.
2) Za nezaměstnané jsou podle definice ILO považovány osoby, které v referenčním období neměly žádné zaměstnání, neodpracovaly ani jednu hodinu za mzdu nebo odměnu a aktivně hledaly práci, do které by byly schopny nastoupit nejpozději do dvou týdnů. Tato metodika je jednotná pro všechny členské země EU a poskytuje mezinárodně srovnatelné údaje. Je třeba vzít v úvahu skutečnost, že definice nezaměstnaných podle ILO se liší od definice uchazečů o zaměstnání registrovaných na úřadech práce Ministerstva práce a sociálních věcí.