Podle bilance ČSÚ se počet obyvatel Česka mezi 1. lednem a 30. červnem letošního roku snížil z 10,90 milionu na 10,88 milionu osob. Úbytek obyvatel byl výsledkem jak přirozené měny, tak salda zahraniční migrace.

Zatímco pokles přirozenou měnou byl zaznamenán ve všech měsících prvního pololetí, v případě zahraniční migrace bylo její saldo záporné pouze v březnu, avšak výrazně (-41,8 tisíce). Souviselo přitom s vysokým nárůstem počtu vystěhovalých, který odrážel především ukončení pobytu osobám, jimž na konci března skončila platnost dočasné ochrany a nepožádaly si o její prodloužení.

Ze zahraničí do Česka se v prvním pololetí přistěhovalo celkem 62,7 tisíce osob, meziročně o 13,8 tisíce méně. Vystěhovalých do zahraničí bylo evidováno 70,2 tisíce, z toho 50,5 tisíce v březnu, celkově o 55,2 tisíce více než v prvním pololetí roku 2023.

„V průběhu ledna až června letošního roku se živě narodilo 41,6 tisíce dětí. Bylo to meziročně o 4,5 tisíce, resp. o 10 %, méně. S obdobnou intenzitou přitom počet narozených klesl již v předchozích dvou letech,“ říká Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky ČSÚ.

Nejvýrazněji, o 15 %, resp. o 1,9 tisíce, se snížil počet narozených ženám ve věkové skupině 25–29 let. O něco hlubší byl pokles narozených u prvorozených (o 11 %) než u dětí vyšších pořadí narození (o 9 %). Mimo manželství se narodilo 47,1 % dětí.

Pohyb obyvatel v 1. pololetí let 2023 a 2024:

Zemřelých bylo 55,5 tisíce obyvatel, ve srovnání se stejným obdobím loňského roku o 1,5 tisíce (resp. 3 %) méně. Nejvíce zemřelých mužů bylo ve věku 75–79 let a zemřelých žen ve věku 80–84 let.

Manželství uzavřelo 18,6 tisíce párů snoubenců, o 1,3 tisíce (resp. 7 %) méně než v prvním pololetí roku 2023. Meziročně méně bylo nově uzavřených sňatků ve všech kalendářních měsících s výjimkou dubna. Nejvíce ženichů a nevěst bylo ve věku 30 let.

Podle předběžných dat došlo k rozvodu 10,5 tisíce manželství. V 57,8 % z nich žilo v době rozvodu minimálně jedno společné nezletilé dítě.

Poznámky:
Veškeré údaje se týkají občanů České republiky a cizinců s trvalým pobytem v České republice, občanů třetích zemí s přechodným pobytem na území České republiky na základě dlouhodobého víza (nad 90 dnů) nebo povolení k dlouhodobému pobytu, občanů zemí EU, Norska, Švýcarska, Islandu, Lichtenštejnska a jejich rodinných příslušníků s hlášeným přechodným pobytem na území České republiky a cizinců s mezinárodní ochranou v České republice. Od roku 2022 jsou do obyvatelstva zahrnovány osoby s udělenou dočasnou ochranou v České republice s obvyklým pobytem v ČR. Údaje zohledňují rovněž události (sňatky, narození a úmrtí) českých občanů s trvalým pobytem na území ČR, které nastaly v cizině a byly zaregistrovány zvláštní matrikou v Brně.
Veškeré údaje za rok 2024 jsou předběžné.