Nejvíce obyvatel Česka mělo podle Sčítání 2021 střední vzdělání nebo dosáhlo vyučení (bez maturity). Jejich počet přesáhl 2,7 milionu, a tvořili tak třetinu populace 15 a víceletých. Téměř pětinové zastoupení měli vysokoškolsky vzdělaní, mezi nimiž převládali lidé s magisterským stupněm. Osoby bez vzdělání představovaly jen zanedbatelnou část populace země, jejich podíl nedosáhl ani 1 %. Oproti Sčítání 2011 se především snížilo zastoupení obyvatel se základním vzděláním, včetně neukončeného, z 18,6 % na 13,3 %. Naopak se zvýšilo zastoupení obyvatel s vysokoškolským vzděláním z 13,2 % na 18,7 %.

Výsledky Sčítání 2021 ukázaly také rozdíly ve vzdělání podle pohlaví a věku. Střední vzdělání nebo vyučení (bez maturity) bylo nejčastějším vzděláním mužů ve většině věkových skupin a žen ve středních (počínaje 45–49 lety) a starších skupinách. U mladších ročníků byly ve struktuře vzdělání žen evidovány vyšší podíly vysokoškolského vzdělání než u mužů, v nejstarších věkových skupinách ženy naopak dosahovaly výrazně nižších stupňů vzdělání než muži.

Mezi ekonomicky aktivní populací bylo ve Sčítání 2021 vyšší zastoupení obyvatel s vyššími stupni vzdělání mezi zaměstnanými než mezi nezaměstnanými. Vysokoškolsky vzdělaní tvořili zaměstnané z jedné čtvrtiny, nezaměstnané pak z jedné desetiny. V ekonomických odvětvích zahrnujících manuální práce měly více než čtyři z deseti osob střední vzdělání nebo vyučení (bez maturity). V jiných odvětvích náročných více na znalosti a rozumové schopnosti dosahovaly alespoň čtyři z deseti osob vysokoškolského vzdělání. Uvedená struktura se však lišila podle pohlaví.

U populace se státním občanstvím Česka byly ve Sčítání 2021 podíly zastoupení jednotlivých stupňů vzdělání podobné jako v celé populaci. Ostatní státní občanství se však vzdělanostní strukturou lišila. V případě občanů Ruska výrazně dominovalo vysokoškolské vzdělání. Mezi obyvateli s vietnamským státním občanstvím pak byl významný podíl osob se základním vzděláním.