Zaměstnanost

Průměrný počet zaměstnaných, očištěný od sezónních vlivů, se ve 4. čtvrtletí 2017 proti 3. čtvrtletí 2017 zvýšil o 3,5 tis. osob.

Meziročně vzrostl počet osob v hlavním zaměstnání o 75,3 tis. (tj. o 1,5 %) na 5 262,7 tis. Zvýšil se jak počet mužů (o 40,4 tis.), tak žen (o 34,9 tis.). Při poklesu počtu pracujících ve věku do 40 let (o 38,0 tis.) se zvýšil počet pracujících ve věku 40–54 let (o 77,1 tis.). Výrazně rostl i počet pracujících ve věku 60 let a více (o 35,4 tis.).

Celkový vzestup počtu zaměstnaných osob byl způsoben hlavně nárůstem počtu osob v pozici zaměstnanců. Jejich počet se meziročně zvýšil o 91,3 tis. a dosáhl 4 374,8 tis. Počet podnikatelů vč. pomáhajících rodinných příslušníků ve srovnání se 4. čtvrtletím 2016 se snížil o 16,2 tis. na 887,7 tis. Zatímco počet podnikatelů se zaměstnanci se téměř nezměnil, u podnikatelů bez zaměstnanců došlo k úbytku o 11,7 tis.

Tak jako v minulých čtvrtletích se pokračující růst zaměstnanosti projevil zejména v terciárním sektoru služeb. Zaměstnanost v sekundárním sektoru průmyslu a stavebnictví se zvýšila o 13,2 tis., rostla zvláště ve zpracovatelském průmyslu (o 15,8 tis.). V primárním sektoru zemědělství a lesnictví se naopak počet pracujících snížil o 9,6 tis.

Souběžně se změnami v odvětvové struktuře probíhají velké změny v profesní skladbě pracujících podle Klasifikace zaměstnání CZ-ISCO. Meziročně vzrostl počet úředníků (o 30,9 tis.), pracovníků ve službách a prodeji (o 24,7 tis.) a technických a odborných pracovníků (o 24,0 tis.). Naopak klesl počet nekvalifikovaných pracovníků (o 15,7 tis.) a pracovníků v zemědělství, lesnictví a rybářství (o 12,4 tis.).

Počet pracujících s dosaženým terciárním vzděláním se zvýšil o 51,9 tis. Vývoj počtu pracujících v nejčetnějších skupinách středoškoláků bez maturity i s maturitou byl nadále protichůdný. Zatímco počet zaměstnaných se středním vzděláním bez maturity klesl o 37,0 tis., pracujících středoškoláků s maturitou přibylo 48,5 tis.

Míra zaměstnanosti (podíl počtu pracujících osob ve skupině 15–64letých) dosáhla 74,3 % a ve srovnání se 4. čtvrtletím roku 2016 vzrostla o 1,4 procentního bodu (u mužů o 1,5 procentního bodu, u žen o 1,3 procentního bodu).

Nezaměstnanost

Průměrný počet nezaměstnaných osob podle metodiky Mezinárodní organizace práce (ILO)1), očištěný od sezónních vlivů, se ve 4. čtvrtletí 2017 proti 3. čtvrtletí 2017 snížil o 19,4 tis.

Celkový počet nezaměstnaných se meziročně snížil o 63,1 tis. a dosáhl 128,7 tis. osob. Snížil se jak počet nezaměstnaných žen (o 32,2 tis. na 69,4 tis.), tak počet nezaměstnaných mužů (o 30,9 tis. na 59,3 tis.). Pozitivní vývoj souvisí především s poklesem počtu nezaměstnaných jeden rok a déle (o 34,2 tis. na 40,5 tis. osob).

Obecná míra nezaměstnanosti podle definice ILO ve věkové skupině 15–64letých (podíl nezaměstnaných k pracovní síle, tj. součtu zaměstnaných a nezaměstnaných) klesla ve 4. čtvrtletí 2017 na 2,4 % a proti 4. čtvrtletí 2016 se snížila o 1,2 procentního bodu.

Z regionálního pohledu se míra nezaměstnanosti v meziročním srovnání výrazně snížila ve třech krajích. Největší pokles zaznamenaly kraje Karlovarský (o 3,1 p. b. na 2,6 %), Moravskoslezský (o 2,1 p. b. na 3,8 %) a Zlínský (o 1,9 p. b. na 2,0 %).

Nejnižší míra nezaměstnanosti ve 4. čtvrtletí 2017 byla z celé republiky v hlavním městě Praze (o 0,8 p. b. na 1,4 %). Míra nezaměstnanosti se meziročně snížila na všech úrovních vzdělání. Nízkou míru nezaměstnanosti mají trvale vysokoškoláci (1,3 %) a středoškoláci s maturitou (1,6 %). Meziročně klesla i míra nezaměstnanosti v početné skupině osob se středním vzděláním bez maturity včetně vyučených (o 0,9 procentního bodu na 3,0 %). Přes velké snížení (meziročně o 8,4 procentního bodu) zůstala míra nezaměstnanosti ve skupině osob se základním vzděláním stále vysoká (10,1 %).

Neaktivita

V rámci výběrového šetření jsou zjišťovány údaje i za osoby, které nepracují, aktivně práci nehledají, a nesplňují tak podmínky ILO pro nezaměstnané, ale přitom uvádějí, že by chtěly pracovat. Ve 4. čtvrtletí roku 2017 činil jejich počet 119,1 tis. osob, tj. o 8,0 tis. méně než ve stejném období roku 2016. Většina osob, které by chtěly pracovat, však nemůže ihned nastoupit do případného zaměstnání. Nejpozději do 14 dnů je totiž schopno nastoupit jen 34,2 tis. osob. Tomuto tématu se více věnuje samostatná analýza.

1) Za nezaměstnané jsou podle definice ILO považovány osoby, které v referenčním období neměly žádné zaměstnání, neodpracovaly ani jednu hodinu za mzdu nebo odměnu a aktivně hledaly práci, do které by byly schopny nastoupit nejpozději do dvou týdnů. Tato metodika je jednotná pro všechny členské země EU a poskytuje mezinárodně srovnatelné údaje. Je třeba respektovat skutečnost, že definice nezaměstnaných podle ILO se liší od definice uchazečů o zaměstnání registrovaných na úřadech práce MPSV.