Oproti prvním třem čtvrtletím roku 2023 bylo letos výrazně méně živě narozených dětí (64,2 tisíce), zatímco počet zemřelých osob (82,6 tisíce) v podstatě stagnoval. O jednu desetinu se snížil počet sňatků (38,1 tisíce). Rozvodů (15,1 tisíce) naopak přibylo.

Podle bilance ČSÚ mělo Česko na konci září letošního roku 10,897 milionu obyvatel. Pokles z 10,901 milionu k 1. 1. byl výsledkem záporné bilance přirozené měny podpořené jednorázovým, ale významným, úbytkem obyvatel zahraničním stěhováním v měsíci březnu.

„Od ledna do září byla letos každý měsíc zaznamenána převaha zemřelých obyvatel nad živě narozenými dětmi. Populace Česka tak touto přirozenou měnou své obyvatele soustavně ztrácela. V úhrnu za tři čtvrtě roku šlo o úbytek v rekordní výši 18,3 tisíce obyvatel,“ říká Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky ČSÚ.

Dosud nejhlubší od vzniku samostatné České republiky byla ztráta obyvatel přirozenou měnou v této části roku před třemi lety, v roce 2021, kdy představovala minus 17,9 tisíce osob.

Pohyb obyvatel v 1. – 3. čtvrtletí let 2023 a 2024:

Saldo zahraničního stěhování bylo v 1. až 3. čtvrtletí letošního roku celkově kladné na úrovni 15,0 tisíce, meziročně však výrazně pokleslo (o 59,3 tisíce). Ze zahraničí do Česka se přistěhovalo celkem 98,5 tisíce osob, meziročně o 14,2 tisíce méně. Vystěhovalých do zahraničí bylo naopak evidováno o 45,2 tisíce více, a to 83,5 tisíce. Více jak polovině emigrantů však skončila platnost pobytu v březnu, což koresponduje s termínem ukončení dočasného pobytu u těch osob, které si nepožádaly o jeho prodloužení.

Během ledna až září se živě narodilo 64,2 tisíce dětí, meziročně o 5,9 tisíce, resp. o 8 %, méně. Nejvýrazněji se snížil počet narozených ženám ve věkové skupině 25–29 let, a to jak absolutně (o 2,6 tisíce), tak relativně (o 13 %). U žen ve věkových skupinách 20–24, 30–34 a 35–39 let pak poklesl počet narozených dětí o 6–9 %. Mimo manželství se narodilo 46,8 % dětí, o 0,4 p. b. méně než ve stejném období roku 2023.

Zemřelých bylo v 1. – 3. čtvrtletí letošního roku 82,6 tisíce, oproti stejnému období roku 2023 o 0,3 tisíce méně. Zatímco v prvních dvou čtvrtletích počet zemřelých meziročně klesl, ve třetím čtvrtletí tomu bylo naopak. Nejvíce zemřelých mužů bylo ve věku 75–79 let a zemřelých žen ve věku 80–84 let.

Celkem 38,1 tisíce párů snoubenců vstoupilo během ledna až září do manželství. Bylo to o 4,4 tisíce, resp. o 10 %, méně než v témže období roku 2023. Nejvíce ženichů a nevěst patřilo ke generaci narozených roku 1993 a bylo ve věku 30 let.

Podle předběžných dat došlo k rozvodu 15,1 tisíce manželství, meziročně o 0,7 tisíce (o 5 %) více. Dvě třetiny manželských párů byly rozvedeny nesporně na základě společného návrhu. Nejčetnější byly rozvody po 4 až 7 letech manželství. V rozvedených manželstvích žilo v době rozvodu celkem 14,1 tisíce společných nezletilých dětí.

Poznámky:
Veškeré údaje se týkají občanů České republiky a cizinců s trvalým pobytem v České republice, občanů třetích zemí s přechodným pobytem na území České republiky na základě dlouhodobého víza (nad 90 dnů) nebo povolení k dlouhodobému pobytu, občanů zemí EU, Norska, Švýcarska, Islandu, Lichtenštejnska a jejich rodinných příslušníků s hlášeným přechodným pobytem na území České republiky a cizinců s mezinárodní ochranou v České republice. Od roku 2022 jsou do obyvatelstva zahrnovány osoby s udělenou dočasnou ochranou v České republice s obvyklým pobytem v ČR. Údaje zohledňují rovněž události (sňatky, narození a úmrtí) českých občanů s trvalým pobytem na území ČR, které nastaly v cizině a byly zaregistrovány zvláštní matrikou v Brně.
Veškeré údaje za rok 2024 jsou předběžné.