V roce 2020 bylo spácháno 1 224 sebevražd, což je 11,4 sebevražd na 100 tisíc obyvatel (poslední dostupný údaj za EU v roce 2017 činil 10,1) a tyto skutky se tak podílely z 0,95 % na všech úmrtích.  Absolutně nejnižší hodnotu v tomto století zaznamenal rok 2019, kdy u nás vlastní rukou zemřelo 1 191 osob. V roce 1993 to přitom bylo 1 917 osob. Ve druhé dekádě 21. století bylo každý den v průměru spácháno 3,9 sebevražd, celá polovina z nich přitom doma.

Svůj život vědomě dobrovolně častěji ukončují muži než ženy. „Podíl mužů na sebevraždách začal výrazněji narůstat od devadesátých let dvacátého století. V roce 2020 muži spáchali 82 % všech sebevražd,“ říká Markéta Šafusová z oddělení demografické statistiky ČSÚ.

Nejčastějším způsobem provedení sebevraždy bylo v letech 2011–2020 oběšení s podílem 56 %, následováno zastřelením (12 %), skokem z výše (10 %) a otrávením (9 %). Muži častěji než ženy volili hlavně zastřelení a oběšení, ženy naopak otrávení a skok z výše. Otrava léky a léčivy byl jediný způsob provedení, kterým bylo spácháno ročně více sebevražd ženami než muži. Z hlediska věku docházelo k nejvyšším počtům dobrovolného odchodu ze života u osob z generace tzv. Husákových dětí (40–44letých) a u 55–59letých.

„Sebevraždy nejsou páchány během roku stejnoměrně. Maxima jsou dosahována v jarních měsících a v první polovině léta. Během podzimních měsíců sebevražednost klesá až k prosincovému minimu,“ upozorňuje Terezie Štyglerová, vedoucí oddělení demografické statistiky ČSÚ. Sezónní profil sebevražednosti je tak inverzní k sezónnímu profilu celkové úmrtnosti, která běžně dosahuje nejvyšších hodnot v zimních měsících a březnu. Z pohledu dnů týdne obecně platí, že nejvíce sebevražd je pácháno v pondělí (průměrně 4,4 v poslední dekádě). Během dalších dní pracovního týdne se sebevražednost snižuje a nejnižší hodnoty jsou zaznamenávány během víkendu, zejména v sobotu (3,5 sebevraždy). U žen přitom v pátek dochází k více sebevraždám než ve čtvrtek či ve středu.

Počet sebevražd na 100 tisíc obyvatel je tradičně nejnižší v Kraji Vysočina. Na aktuálním druhém a třetím místě s nejnižší mírou se díky nejvýraznějšímu poklesu ve druhé polovině 2. desetiletí dostaly kraje Olomoucký a Ústecký, které předtím patřily naopak mezi kraje s jednou z nejvyšších sebevražedností. Relativně nízká je úroveň sebevražednosti také v Hlavním městě Praze. „Regionem s nejvyšší mírou sebevražednosti je aktuálně Liberecký kraj. Ta zde byla v posledních pěti letech o téměř 30 % vyšší oproti celostátnímu průměru. Následuje kraj Karlovarský,“ říká předseda Českého statistického úřadu Marek Rojíček. V Libereckém kraji jako jediném byla sebevražednost v posledním pětiletém období vyšší než v první polovině dekády.