Podíl předčasných starobních důchodů u nás přitom každoročně narůstá. Ještě před deseti lety představovaly pouze 19 % ze všech starobních důchodů.

Při odchodu do předčasného důchodu, tedy za předpokladu splnění povinné doby pojištění, ale nedosažení důchodového věku, dochází k trvalému krácení procentní výměry důchodu. „Měsíční výše předčasného starobního důchodu dosahovala v prosinci 2019 v průměru 12 261 korun, tedy o více než dva tisíce korun méně než průměrná výše řádného starobního důchodu,“ upozorňuje Markéta Pištorová z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.

Nejnižší zastoupení předčasných starobních důchodů bylo v Praze (14 %), podprůměrné bylo také ve Středočeském a Jihomoravském kraji (23 %, respektive 25 %). Naopak maximální podíl předčasných starobních důchodů byl v Kraji Vysočina (34 %), více než 30% podíl byl potom v Pardubickém, Moravskoslezském a Olomouckém kraji.

Stejně tak jako mezi příjemci všech starobních důchodů je i mezi příjemci předčasných starobních důchodů více žen než mužů, což je dáno obecně vyšším počtem žen v seniorské populaci. Relativní zastoupení mužů, kteří pobírají předčasný starobní důchod, je ale vyšší. „Z mužů pobírajících starobní důchod jich má ten předčasný 29 %, oproti ženám, kterých je mezi starobními důchodkyněmi 25 %“, říká Helena Chodounská, vedoucí oddělení statistiky vzdělávání, zdravotnictví, kultury a sociálního zabezpečení ČSÚ.

Více informací nejen o důchodech, ale také o dávkách nemocenského pojištění, státní sociální podpory, pěstounské péče, pomoci v hmotné nouzi, příspěvcích pro osoby se zdravotním postižením, příspěvku na péči, vybraných sociálních službách a mezinárodním srovnání výdajů na sociální ochranu naleznete v nově vydané publikaci Vybrané údaje o sociálním zabezpečení – 2019. Publikace vychází z datových zdrojů Ministerstva práce a sociálních věcí.