„Dostavba dálnice D4, která je prvním velkým PPP projektem u nás, ukázala, že tento model spolupráce státu a soukromého sektoru jako jeden z nástrojů k zajištění výstavby dopravní infrastruktury funguje. V příštích deseti letech potřebujeme investovat do rozvoje dopravní infrastruktury jednotky bilionů korun. K zajištění těchto prostředků proto počítáme rovněž s větším zapojením soukromého kapitálu do dalších projektů na dálnicích i železnicích,“ uvádí premiér Petr Fiala.
Dálnice D4 vznikla jako moderní, a především bezpečná komunikace, která zpřehlední provoz v úsecích, kde docházelo k častým dopravním nehodám. Komfort pro řidiče přináší i dvě protilehlé odpočívky s kompletním zázemím včetně 246 parkovacích míst, veřejných toalet, čerpacích stanic a restaurací. D4 navíc pomůže řadě obcí v regionu, které byly až doposud zatěžovány hustou dopravou, kolonami a exhalacemi při provozu na silnici I/4.
„Realizace dálnice D4 prostřednictvím PPP výrazně urychlí spojení středních a jižních Čech a uleví mnoha obcím v regionu od dopravní zátěže. I díky dokončení D4 zprovozníme v letošním roce rekordní počet 110 kilometrů nových dálnic,“ říká ministr dopravy Martin Kupka.
Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.
Jednu z klíčových staveb na D4 představuje Středisko správy a údržby koncesionáře neboli operační centrum, kde sídlí téměř 50členný tým společnosti Via Salis Operations. Do operačního centra, se sbíhají všechny informace, které se přenášejí z kamer, čidel a senzorů rozmístěných po celé trase D4. 100% pokrytí dálnice umožní týmům operátora reagovat rychle na případné události na dálnici v časech, které jim určuje smlouva. Pro nepřetržitý monitoring dálnice je vyčleněno deset operátorů.
„Jsme hrdí na to, že se podařilo vybudovat velmi moderní dálnici, která je plná špičkových technologií a zároveň její stavba i provoz jsou velmi šetrné k přírodě. Cestu z Prahy do Písku urychlí minimálně o 20 minut,“ uvedl generální ředitel Via Salis Christian Biegert.
Jste pro zvýšení a rozšíření poplatků za Českou televizi a Český rozhlas?Anketa
V kontextu české dálniční sítě vyniká projekt D4 také velkorysým přístupem k ochraně životního prostředí. Od začátku se kladl velký důraz na udržitelnost v mnoha různých podobách. Na D4 se například recyklovalo téměř 100 % vyfrézovaného asfaltu. Veškerá zemina, která byla z budoucí trasy dálnice odstraněna, posloužila k pokrytí náspů, ornici pak dostali zemědělci.
Pro budování podkladových vrstev dálnice se použilo kamenivo především z lokálních zdrojů, čímž se snížily emisní zátěže plynoucí z dopravy na velké vzdálenosti. Ekologické aspekty se propisují i do technologií, které zahrnují například využití fotovoltaických panelů v operačním centru nebo s nadstandardní počet dobíjecích stanic na odpočívkách.
„D4 byl projekt výjimečný velkým nasazením lidí a techniky i počtem kilometrů, které se stavěly najednou, tempo výstavby bylo ukázkové,“ dodal k tomu Martin Borovka, generální ředitel VINCI Construction CS, která je zhotovitelem stavby.
Plnou zodpovědnost za provoz, monitoring, správu a údržbu dálnice nese po dobu 25 let společnost Via Salis Operations. Stát nadále zůstává majitelem infrastruktury a plně převezme dálnici do své správy v roce 2049. Projekt PPP D4 realizovalo sdružení Via Salis složené z francouzských firem VINCI Highways a Meridiam. Zhotovitelem stavebních prací byly společnosti ze skupiny VINCI Construction CS.
PPP D4 v číslech:
- 32 km nových a 16 km modernizovaných úseků
- 2 127 000 m3 vytěžené zeminy
- 675 000 m3 vytěžené ornice
- 40 nových mostních konstrukcí včetně 20 konstrukcí pro migraci zvěře
- 767 000 m2 vozovky na nových úsecích
- 500 000 t asfaltových směsí
- 48 nouzových SOS telefonů
- 195 kamer pro monitorování úseků
- 10 meteorologických stanic
- 34 variabilních dopravních značek a informačních tabulí
- 2 odpočívky s čerpacími stanicemi a elektrickými rychlonabíjecími stanicemi
Další informace k projektu najdete na webu ZDE.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Je zapojení soukromého kapitálu do výstavby dopravní infrastruktury výhodné pro stát?
autor: PV
