„Výrazné je, že medián – tedy prostřední mzda – roste podstatně rychleji než mzda průměrná, která je hodně ovlivněna vysokými výdělky. Rostou především mzdy v té nižší oblasti. U žen s nejnižšími výdělky je nárůst takřka dvacetiprocentní. Celkově se tak diferenciace mezd uzavírá,“ uvádí Dalibor Holý, ředitel odboru statistiky práce a rovných příležitostí ČSÚ.

Zaměstnanost

Průměrný počet zaměstnaných, očištěný od sezónních vlivů, se ve 3. čtvrtletí 2018 proti 2. čtvrtletí 2018 snížil o 2,3 tis. osob.

Meziročně vzrostl počet osob v hlavním zaměstnání o 44,1 tis., tj. o 0,8 % na 5 301,4 tis. Zvýšil se jak počet mužů (o 14,2 tis.), tak žen (o 29,9 tis.). Při poklesu počtu pracujících ve věku do 40 let (o 49,7 tis.) se zvýšil počet pracujících ve věku 40–54 let (o 53,7 tis.). Podstatně rostl i počet pracujících ve věku 60 let a více (o 29,3 tis.).

Výrazná většina osob pracuje ve svém hlavním zaměstnání na plný úvazek. Jejich počet vzrostl proti 3. čtvrtletí 2017 o 35,0 tis. Počet pracujících na kratší pracovní dobu vzrostl o 9,3 tis. Jejich podíl v hlavním zaměstnání představuje 7,5 % všech pracujících.

Celkový vzestup počtu zaměstnaných osob byl způsoben hlavně nárůstem počtu osob v pozici zaměstnanců. Jejich počet se meziročně zvýšil o 37,9 tis. a dosáhl 4 398,2 tis. Počet pracujících v ostatních skupinách se meziročně téměř nezměnil. Mírně vzrostl pouze počet podnikatelů se zaměstnanci, a to o 5,8 tis.

Meziroční růst zaměstnanosti se projevil pouze v terciárním sektoru služeb (o 78,3 tis.). Zaměstnanost se nejvíce zvýšila v odvětvové sekci velkoobchod a maloobchod a opravy a údržba motorových vozidel. Podle předběžných výsledků významně vzrostl i počet pracujících v informačních a komunikačních činnostech a v sekci ubytování, stravování a pohostinství.

Klesla zaměstnanost v sekundárním sektoru průmyslu a stavebnictví (o 32,1 tis.). Počet pracujících se snížil ve většině průmyslových odvětvích, a ve stavebnictví byl pokles zaměstnanosti ještě vyšší.1)

V primárním sektoru se počet pracujících prakticky nezměnil (pokles o 1,7 tis.).

Nejvíce vzrostl počet pracujících s dosaženým terciárním vzděláním (o 21,6 tis.). To odráží podstatné změny ve struktuře dosaženého formálního vzdělání. Méně již vzrostl počet pracujících se středoškolským vzděláním s maturitou (o 16,9 tis.) a počet pracujících s výučním listem (o 8,7 tis.).

Míra zaměstnanosti (podíl počtu pracujících osob ve skupině 15–64letých) dosáhla 75,0 % a ve srovnání se 3. čtvrtletím roku 2017 vzrostla o 0,9 p. b. (u mužů o 0,5 p. b., u žen o 1,2 p. b.).

Nezaměstnanost

Průměrný počet nezaměstnaných osob podle metodiky ILO2), očištěný od sezónních vlivů, se ve 3. čtvrtletí 2018 proti 2. čtvrtletí 2018 zvýšil o 4,3 tis.

Celkový počet nezaměstnaných se meziročně snížil o 22,6 tis. a dosáhl 127,5 tis. osob. Snížil se jak počet nezaměstnaných žen (o 12,1 tis. na 71,1 tis.), tak počet nezaměstnaných mužů (o 10,4 tis. na 56,4 tis.). Pozitivní vývoj souvisí především s poklesem počtu nezaměstnaných jeden rok a déle (o 12,8 tis. na 36,4 tis. osob).

Obecná míra nezaměstnanosti podle definice ILO ve věkové skupině 15–64letých (podíl nezaměstnaných k pracovní síle, tj. součtu zaměstnaných a nezaměstnaných) klesla ve 3. čtvrtletí 2018 na 2,4 % a proti 3. čtvrtletí 2017 se snížila o 0,4 p. b.

Z regionálního pohledu se míra nezaměstnanosti v meziročním srovnání snížila prakticky ve všech krajích kromě Ústeckého, kde se zvýšila o 0,9 p. b. na 3,9 %. Stagnovala v kraji Středočeském a Plzeňském. Nejvíce klesla v Libereckém (o 2,2 p. b.), Zlínském (o 1,8 p. b.) a v Jihočeském kraji (o 1,1 p. b.). Nejvyšší míra nezaměstnanosti přetrvává v Moravskoslezském (4,0 %), v Ústeckém (3,9 %) a v Karlovarském kraji (3,0 %). Nejnižší míra je dlouhodobě v hlavním městě Praze (1,3 %) a v Jihočeském (1,4 %) a Pardubickém kraji (1,4 %).

Neaktivita

V rámci výběrového šetření jsou zjišťovány údaje i za osoby, které nepracují, aktivně práci nehledají, a nesplňují tak podmínky ILO pro nezaměstnané, ale přitom uvádějí, že by chtěly pracovat. Ve 3. čtvrtletí roku 2018 činil jejich počet 110,3 tis. osob, tj. o 10,9 tis. méně než ve stejném období roku 2017. Většina osob, které by chtěly pracovat, však nemůže ihned nastoupit do případného zaměstnání. Nejpozději do 14 dnů je totiž schopno nastoupit jen 32,6 tis. osob.

Poznámky:
1) Údaje za tyto odvětvové sekce mohou být ovlivněny metodikou Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS). Šetření pokrývá pouze osoby bydlící v bytech; nejsou zjišťovány údaje za osoby v hromadných ubytovacích zařízeních. V těchto zařízeních jsou však často ubytováni cizí státní příslušníci, kteří nacházejí pracovní uplatnění zejména v sekundárním sektoru.
2) Za nezaměstnané jsou podle definice ILO považovány osoby, které v referenčním období neměly žádné zaměstnání, neodpracovaly ani jednu hodinu za mzdu nebo odměnu a aktivně hledaly práci, do které by byly schopny nastoupit nejpozději do dvou týdnů. Tato metodika je jednotná pro všechny členské země EU a poskytuje mezinárodně srovnatelné údaje. Je třeba respektovat skutečnost, že definice nezaměstnaných podle ILO se liší od definice uchazečů o zaměstnání registrovaných na úřadech práce Ministerstva práce a sociálních věcí.