Ženy prostonaly 39,6 miliónu dní, což je o 6,5 miliónu víc než muži. Kvůli pracovní neschopnosti denně chybělo na svých pracovištích 199 tisíc pojištěnců.

Nejvíce případů pracovní neschopnosti v přepočtu na 100 pojištěnců hlásí kraje Liberecký a Plzeňský. Naopak relativně nejméně neschopenek vystavovali lékaři pracujícím v Praze, Olomouckém a Jihomoravském kraji.

„Nejvýznamnějším zlomem za posledních 30 let byl rapidní pokles nemocnosti mezi roky 2007 a 2009. Byla to reakce na legislativní změny v oblasti nemocenského pojištění. V posledních pěti letech se nemocnost zase postupně zvyšuje. Může to být dáno tím, že si pracující zvykají na přísnější podmínky čerpání nemocenských dávek. Z důvodu neplacených prvních tří dnů pracovní neschopnosti často řeší lehčí formy onemocnění např. pomocí tzv. sick days, které jako benefit nabízí řada zaměstnavatelů,“ říká Jana Kostková z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.

Statistická data dále ukazují, že průměrná pracovní neschopnost trvá skoro 43 dní. Nejdéle marodí lidé ve Zlínském a Moravskoslezském kraji.

Pracovní neschopnost je většinou zaviněna nemocí. Jen v necelých 3 % případů byl vloni příčinou pracovní úraz a v 9 % úraz nepracovního rázu.

Stát v roce 2017 vyplatil svým občanům na nemocenském celkem 18,3 miliardy korun.

Podrobnosti hledejte v nové publikaci ČSÚ Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice – za rok 2017.