Cílem pravidelného šetření je zjistit, jak se dospělá populace zapojuje do vzdělávání. Tazatelé ČSÚ se proto budou ptát, zda se dospělí v předchozích dvanácti měsících účastnili formálního vzdělávání, tj. klasického školního vzdělávání. Jde například o případy, kdy si lidé doplňují nejvyšší dosažené vzdělání z pracovních důvodů nebo proto, že se rozhodli změnit obor kvůli kariéře. Připravené otázky se týkají i neformálního vzdělávání, což jsou pracovní a mimopracovní kurzy, semináře či školení, a informálního učení, kam patří např. samostudium. Dotazník se krátce věnuje také četbě knih a denního tisku nebo základní znalosti cizích jazyků.
Šetření je každých pět let povinné pro všechny státy EU. Koná se ale i v Norsku, Švýcarsku, Srbsku či Turecku. „Slouží k průběžnému monitorování účasti dospělých ve vzdělávání i jako podklad pro tvorby vzdělávacích koncepcí. Data jsou používána nejen na národní úrovni např. ministerstvem školství či Národním vzdělávacím fondem, ale i na mezinárodní úrovni pro potřeby kupř. evropských výzkumných institucí,“ uvádí Iva Ritschelová, předsedkyně ČSÚ.
Do šetření budou zapojeny domácnosti, které s ČSÚ v předchozím období již spolupracovaly, a to v rámci Integrovaných šetření u domácností. Nové domácnosti oslovovány nebudou. „Jako poděkování za účast v šetření a zodpovězení dotazníkových otázek, které by mělo trvat asi 20 minut, čeká na domácnosti dárek. Vážíme si spolupráce všech, kteří se zapojí. A jako vždy platí, že poskytnutá data jsou anonymní a že tazatelé jsou přísně vázáni povinností mlčenlivosti,“ doplňuje Božena Půbalová z oddělení statistiky vzdělávání, zdravotnictví, kultury a sociálního zabezpečení ČSÚ. První výsledky šetření by měly být dostupné na podzim 2017.
Šetření o vzdělávání dospělých se naposledy konalo v roce 2011. Co ČSÚ mimo jiné zjistil? Dalšího vzdělávání se v Česku účastnilo 37 % osob ve věku 25–64 let. Ve srovnání s EU (43 %) se jedná o mírně podprůměrnou hodnotu. Prostřednictvím formálního vzdělávání si zvyšovalo svou kvalifikaci 3,7 % dospělých osob ve věku 25–64 let, což je v EU (6,2 %) podprůměrná hodnota. Alespoň jednu aktivitu neformálního vzdělávání absolvovalo 35 % dospělých, což je téměř na úrovni evropského průměru (37 %). Nejrozšířenější oblastí neformálního vzdělávání z hlediska množství investovaného času je u nás studium cizích jazyků. Mezi vysokoškoláky se nejméně jeden cizí jazyk učil každý pátý (21 %), mezi středoškoláky každý desátý (10 %). Alespoň jedním cizím jazykem minimálně na základní úrovni hovoří 70 % obyvatel ČR. Nejčastěji se jedná o angličtinu. |
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva