Účelem bylo zhodnotit aktivity vědeckých a administrativních týmů jak za prvních pět let rozjezdové fáze financované z operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace, tak letošní „ostrý“ provoz, na který přidělilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy dotaci z Národního programu udržitelnosti II.

Členové obou rad se setkali za dobu existence centra potřetí, a to v dosud nejvyšším počtu účastníků. Ti reprezentují vysoký mezinárodní standard medicínského výzkumu a jejich doporučení jsou tak pro FNUSA-ICRC velice cenná. Externí hodnotitelé konstatovali vysokou úroveň akce po stránce obsahové i organizační a formální, stejně jako velký pokrok brněnského výzkumného centra ve srovnání s předchozími lety. Díky pravidelnému hodnotícímu panelu lze dobře sledovat a kvantifikovat pokrok všech výzkumných skupin.

Většina účastníků jednání zdůraznila zásadní význam FNUSA-ICRC pro region i pro Českou republiku stejně jako důležitost tohoto jednání pro budoucí rozvoj výzkumného centra. MUDr. Martin Jan Stránský, FACP, ředitel Polikliniky na Národní v Praze a mj. vysokoškolský pedagog americké Yale School of Medicine uvedl, že profesionalizace všech výzkumných týmů vede k profesionalizaci FNUSA-ICRC, což je dalším krokem v legitimizaci této mladé instituce. Stránský také zdůraznil potřebu spolupráce vědecko-výzkumných institucí v rámci regionu i v rámci celé České republiky.

Robert G. Will, CBE MA (Cantab) MD MB BChir FRCP FMedSc, profesor klinické neurologie na Univerzitě ve skotském Edinburghu, pozitivně hodnotí interní restrukturalizaci FNUSA-ICRC. Spolu s Prof. Dr. Peter Nestorem (Centrum neurodegenerativních nemocí, Magdeburg, Německo) se na základě vlastních zkušeností shodují na potřebě dlouhodobějšího finančního rámce, který by organizaci přinesl stabilitu a zároveň by mohl přilákat zkušené vědce ze zahraničí.

„Jsem velmi šťastný a hrdý, že jsme tu měli kvalitně zorganizované a úspěšné jednání poradní a dozorčí rady již potřetí v řadě, se značným počtem význačných vědců z celého světa,“ uvedl šéf FNUSA-ICRC Gorazd B. Stokin. 

Za Mezinárodní vědecký poradní sbor se zúčastnili:

prof. Dr. Aleš Blinc - lékař oddělení vaskulární medicíny Lékařského centra Univerzity v Lublani a docent medicíny na Lékařské fakultě Univerzity v Lublani. Ve výzkumu se soustřeďuje na aneurysma aorty a další onemocnění tepen a žil.

prof. John Cleland - po dokončení postgraduálních studií jmenován odborným asistentem kardiologie Nemocnici u Svaté Marie v Paddingtonu a v Hammersmithově nemocnici v Londýně. Jeho hlavním zájmem je srdeční selhání - od prevence, přes odhalení po léčbu. V roce 1994 získal stipendium Britské kardiologické nadace na klinický výzkum selhání srdce. V roce 1999 jmenován předsedou Kardiologické nadace Univerzity v Hull.

Hana Nenicka Dawson, PhD - odborná asistentka na katedře neurologie Lékařské fakulty Dukeovy univerzity v americkém Durhamu a v tamním Lékařském centru. Věnuje se výzkumu Alzheimerovy choroby.

Dr. MED., Dr. Brett M. Kissela, MD - vedoucí katedry neurologie a regenerativní medicíny Lékařské fakulty Univerzity v Cincinnati. Ve výzkumu se soustřeďuje na vliv cukrovky na vznik cévní mozkové příhody a na projekty k co nejefektivnějšímu vyléčení následků.

Kenneth L. Moya, PhD - pedagog v Centru pro interdisciplinární výzkum v biologii a na École normale supérieure v Paříži ve Francii. Věnuje se mimo jiné lokalizaci buněčné prionové bílkoviny (PrPC) v mozku a jeho vlivu na přenos synapsí.

prof. Dr. Peter Nestor - v roce 2005 se stal klinickým vědeckým pracovníkem Rady pro lékařský výzkum a docentem Cambridgeské univerzity. Od roku 2009 působil jak vysokoškolský pedagog v oboru kognitivní neurologie na Cambridgeské univerzitě. V roce 2012 přešel do Německého centra neurodegenerativních onemocnění, kde vede skupinu zaměřenou na Alzheimerovu chorobu. Konkrétně na diagnostiku jejich indikátorů.

Dr. Marcelo Rubinstein - v letech 1997-2011 působil jako zahraniční vědecký pracovník na Lékařském institutu Howarda Hughese v USA. Je ředitelem laboratoře Národní rady pro vědecký a technický výzkum Argentiny, hlavním zkoušejícím a docentem na Fakultě přírodních věd Universidad de Buenos Aires Jeho poslední výzkum odhalil částice v mozku, které mají vliv na to, jak člověk přijímá potravu a jestli je obézní nebo ne. Před dvěma lety získal ocenění Světové akademie věd.

Dr. Gustavo Sevlever - vedoucí oddělení neuropatologie a molekulární biologie Neurologického institutu FLENI v Buenos Aires, jeden z předních odborníků na využití kmenových buněk v neurologii, konkrétně na léčbu následků cévní mozkové příhody.

Za Dozorčí radu FNUSA-ICRC se zúčastnili ze zahraničních členů:

prof. Dr. habil. Thomas Braun - ředitel a vědecký pracovník německého Institutu Maxe Plancka pro výzkum srdce a plic, v minulosti i ředitel Ústavu fyziologické chemie. Jeho tým se zaměřuje na výzkum obnovy buněk - a možné využití k regeneraci srdce.

Robert G. Will CBE MA(Cantab) MD MB BChir FRCP FMedSci - profesor klinické neurologie Edinburské univerzity a člen jejího Centra pro klinické mozkové vědy (Centre for Clinical Brian Sciences), multioborového translačního centra, které kombinuje základní a aplikovaný výzkum za účelem studia příčin, následků a léčby významných onemocnění mozku, například Creutzfeldt-Jakobovy nemoci.

prof. Robert Zorec, B.Sc., M.Sc., PhD profesor patofyziologie lékařské fakulty University of Ljubljana, člen Slovinské akademie věd a Akademie Europaea. Od roku 1991 byl ředitelem Laboratory of Neuroendoscrinology-Molecular Cell Physilogy. V roce 1997 získal slovinské národní ocenění za vědu (Slovenia Prize for Science). V roce 2000 založil laboratoře Biomedical v Ljubljani, kde je od roku 2006 ředitelem. Jeho výzkumným zájmem je diagnostika kapacity buněčné membrány a fyziologie buněk.