Po návštěvě podzemí absolvoval pan ministr besedu se starosty přilehlých obcí a návštěvu Dolní Rožínky zakončil účastí na tiskové konferenci.
Do podzemních prostor PVP Bukov na 12. patře jámy B1 Bukov sfáral pan ministr v doprovodu ředitele DIAMO, s. p., Tomáše Rychtaříka, ředitele Správy úložišť radioaktivních odpadů Jiřího Slováka, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dany Drábové, hejtmana Kraje Vysočina Jiřího Běhounka a dalších hostů.
Klíčové práce v etapě budování PVP Bukov realizuje DIAMO, s. p. „Státní podnik DIAMO je plně připraven koncepčně řešit obslužnost tohoto výzkumného pracoviště a zároveň po ukončení razicích prací I. etapy je připraven uskutečnit další navržené podzemní práce tak, aby byl plně zajištěn celý výzkumný program,“ nastínil roli DIAMO, s. p., v budoucím provozu PVP Bukov ředitel s. p. Tomáš Rychtařík.
Po vyfárání patnáctičlenné skupiny z podzemí následovala beseda se starosty obcí v okolí lokality Kraví hora. „Úložiště potřebujeme vybudovat, i kdybychom nepostavili již žádný blok jaderné elektrárny. Je naší povinností se postarat o to, aby se jaderné články nemusely skladovat v dočasných úložištích v okolí jaderných elektráren Temelín a Dukovany,“ připomněl význam záměru vybudování úložiště jaderného vyhořelého paliva ministr Jan Mládek. Besedující starostové se shodli, že v problematice útlumu těžby uranu na Vysočině došlo k výraznému zlepšení situace, zejména v otázce komunikace. Ocenili konkrétní kroky a výsledky v této oblasti a přislíbili státnímu podniku podporu a součinnost samospráv při řešení kroků budoucího uzavření dolu. Také fungování PVP Bukov získalo od místních starostů podporu. „Komunikace samospráv s úřady je dobrá. Je ale třeba pracovat s médii a reagovat na některé zavádějící informace vztahující se k veřejnému mínění v obcích, které jsou v užším výběru vhodných lokalit pro vybudování úložiště. Ne ve všech obcích je většina obyvatel proti průzkumům, jak některá média uvádějí,“ zaznělo opakovaně z úst starostů.
PVP Bukov se skládá z 300 metrů dlouhého spojovacího překopu (profil 9,2 m2) vedeného od jámy B1 a raženého klasickou trhací prací. Vlastní výzkumné pracoviště bude tvořeno systémem chodeb, rozrážek a vrtných komor v různých profilech o celkové délce 130 m, ražených unikátní metodou hladkého výlomu. Tento způsob zaručuje minimální porušení horniny trhacími pracemi.
Etapa výstavby PVP Bukov bude v letošním roce ukončena a bude zahájen experimentální provoz pracoviště, který potrvá minimálně do roku 2025. V hloubce 500 metrů pod zemí je simulováno prostředí a podmínky podobné lokalitě budoucího hlubinného úložiště. Týmy domácích i zahraničních odborníků zde budou zkoumat vlastnosti a chování horninového prostředí, např. pronikání a proudění vody, otřesy, posuny zlomů, rychlost průniku radionuklidů horninou, výskyt a šíření mikroorganizmů a další. Zároveň budou na PVP Bukov prověřovány materiály, které budou v budoucím provozu hlubinného úložiště používány.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva