Pracovní skupina posuzovala pět technických variant možného řešení sanace haldy. Každá z nich byla hodnocena z hlediska časové a finanční náročnosti, ekologických dopadů a spolehlivosti na základě postupů dříve zvolených v Česku i v zahraničí. Skupina nakonec podpořila metodu zatěsnění termicky aktivní části haldy a její oddělení od studené části pomocí oddělovacích stěn.

„Tato metoda je nejvhodnější z hlediska zajištění ochrany životního prostředí v okolí a zdraví obyvatel i z hlediska omezení negativních dopadů během prací. Úsilí vlády tedy po mnoha letech přinese řešení tohoto pozůstatku po dřívější těžební činnosti,“ říká ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.

„Definitivní vyřešení problému hořící části heřmanické haldy je něco, na co Ostrava a celý Moravskoslezský kraj čekají už řadu let. Jsem rád, že se v krátké době podařilo navrhnout bezpečný a osvědčený postup. Podle předběžných propočtů by práce měly během 10 let přijít na zhruba 2,3 miliardy korun. Jsem připraven zajistit finance pro státní podnik DIAMO ve státním rozpočtu,“ říká ministr financí Zbyněk Stanjura.

Zvolený způsob sanace zahrnuje vytvoření ochranného sarkofágu a stavbu dvou nových oddělovacích stěn B a C, které naváží na již budovanou stěnu A. Cílem je oddělit termicky aktivní části haldy od nezasažené hlušiny, skládky chemických odpadů a kalových nádrží. Hlavním cílem je co největší utěsnění hořícího odvalu a zamezení přístupu vzduchu. Efektivní izolaci pak zajistí použité materiály, jako jílovitá zemina nebo stabilizát z elektrárenského popílku.

„Tato metoda byla úspěšně použita při sanaci hořícího odvalu dolu Schoeller v Libušíně na Kladensku. Státní podnik DIAMO má s touto metodou vlastní zkušenosti, přičemž i po 12 letech od ukončení prací se tato metoda osvědčila. Po realizaci došlo k významnému poklesu teplot v odvalu,“ vysvětluje ředitel státního podniku DIAMO Ludvík Kašpar.

Podle ředitele Kašpara zvolená metoda nejen chrání životní prostředí a zdraví obyvatel, ale také nabízí možnosti pro využití odváděného tepla z haldy k vytápění okolních objektů. Pilotní projekt na toto téma již řeší VŠB-TUO ve spolupráci s Veolia, a.s., a státním podnikem DIAMO.

Sanaci bude provádět státní podnik DIAMO dle podrobného projektu schváleného všemi dotčenými úřady a mezirezortní pracovní skupinou ustanovenou ministrem průmyslu a obchodu. Komplexní postup sanace heřmanické haldy a jeho financování musí být potvrzeny vládou, jejíž jednání k tomuto tématu se předpokládá na podzim poté, co bude dokončena projektová studie. Zahájení samotné sanace se v závislosti na legislativním procesu očekává v horizontu jednoho roku. Předpokládaná délka prací je zhruba 10 let, aby byl postup pečlivý a ohleduplný vůči okolí. Projekt by měl být financován prostřednictvím státního rozpočtu přes kapitolu Ministerstva průmyslu a obchodu.

Sanace heřmanické haldy zahrnuje i komplexní opatření zaměřená na stabilizaci a bezpečnost území. Materiály na haldě, včetně kalů v nádrži K1, hlušinových hrází a přepracované hlušiny, jsou aktuálně posuzovány kompetentními orgány. Závěry posouzení jsou nezbytné pro upřesnění dalšího postupu řešení této staré ekologické zátěže včetně způsobu financování.

DIAMO také pracovní skupině představilo první výsledky posíleného monitoringu ovzduší v okolí heřmanické haldy, které probíhá od začátku června na dvou lokalitách, a to ve Vrbici a v Muglinově. Kontinuální monitoring za první měsíc potvrdil, že halda negativně neovlivňovala ovzduší ve svém okolí. Z kontinuálního monitoringu za první měsíc vyplývá, že naměřené koncentrace všech škodlivin, které Zdravotní ústav měří nebo stanovuje na obou místech, nevykazují žádné výkyvy oproti jiným měřicím stanicím v Ostravě.