Výtahy ústí do uliční úrovně u vstupu do Václavské pasáže ve Václavské ulici, která byla kompletně opravena včetně předláždění chodníků. DPP zde také vybudoval bezbariérovou autobusovou zastávku Václavská, ve které nově zastavuje pravidelná linka č. 148. Předpokládané celkové náklady na stavbu bezbariérového zpřístupnění stanice metra Karlovo náměstí činí necelých 270 milionů Kč. Další bezbariérovou stanicí pražského metra bude Jiřího z Poděbrad, stavební práce zde DPP plánuje zahájit letos v létě.

Bezbariérové zpřístupnění stanice Karlovo náměstí spočívá ve vybudování dvou dvojic nových výtahů a přestupní chodby, která je navzájem propojuje. První dvojice výtahů se zdvihem 7,42 metrů začíná uprostřed nástupiště. Cestující s omezenou schopností pohybu, maminky či rodiče s kočárky, nebo cyklisté se jimi dostanou do přestupní chodby dlouhé zhruba 80 metrů, která je pohodlně dovede k dolní stanici druhé dvojice výtahů, kde také končí placený prostor. Chodba má spád pouze 0,3 % a je v ní osazen nový tlakový uzávěr vážící cca 3,5 tuny, protože stanice Karlovo náměstí patří do ochranného systému metra. Druhou dvojicí výtahů se zdvihem 33,81 metrů se cestující dostanou do uliční úrovně, do Václavské ulice, u vstupu do Václavské pasáže. Vyústění výtahů i samotnou výtahovou šachtu DPP vybudoval přímo v domě č.p. 14, který je v majetku Městské části Praha 2. Každý ze všech čtyř nových výtahů má nosnost 1000 kg a kapacitu 13 osob. Zhotovitelem celé stavby je sdružení firem HOCHTIEF CZ a Energie – stavební a báňská, dodavatelem výtahů je společnost BREMA. Technická správa komunikaci hl. m. Prahy (TSK) následně opravila vozovku ve Václavské ulici a předláždila chodníky.

„Stanice metra Karlovo náměstí je konečně dostupná pro vozíčkáře i rodiče s kočárky. Dnes skončila náročná stavba dvojice nových výtahů a Karlák se po Opatově stal 46. bezbariérovou stanicí

pražského metra. Další na řadě bude Jiřího z Poděbrad, kde do léta chceme kopnout. Děláme v Praze MHD přístupnou a pohodlnou pro všechny bez rozdílů. Krom budování výtahů zpříjemňujeme cestování úpravou bezbariérových přístupů na tramvajové zastávky – namátkou třeba Lihovar, Vinohradská tržnice nebo Malostranská, všechny autobusové městské linky jsou nízkopodlažní a ve spolupráci s Pražskou organizací vozíčkářů doplňujeme nájezdové rampy na nástupiště v metru,“ řekl Adam Scheinherr, náměstek primátora pro oblast dopravy a předseda dozorčí rady DPP a dodal: „Stavbu se nám taky podařilo zkoordinovat s dalšími důležitými investicemi v okolí Karlova náměstí – DPP stavěl výtahy a postavil novou bezbariérovou zastávku na Václavské, kde TSK navázala opravou silnice a předlážděním chodníků. To vše v koordinaci s dalšími akcemi TSK na Karlově náměstí, kde rekonstruujeme komunikaci a chodníky před Poliklinikou, opravujeme signalizace a pracujeme na preferencích. Karlovo náměstí je zase o něco přístupnější a příjemnější místo.“

„Budování bezbariérových přístupů na úřady i do stanic metra dlouhodobě prosazujeme. Proto jsem nyní rád, že se nám společně podařilo dotáhnout do konce i tento projekt. Byla to právě radnice Prahy 2, kdo o výstavbu výtahu a zejména o jeho vyústění ve Václavské ulici usiloval,“ uvedl Jan Korseska, místostarosta Prahy 2, který má na starosti oblast dopravy. „Věřím, že bezbariérový vstup bude sloužit nejen osobám se sníženou pohyblivostí, seniorům a rodičům s kočárky, ale ocení ho i pacienti, kteří dennodenně míří do ordinací lékařů blízké Všeobecné fakultní nemocnice,“ doplnila Alexandra Udženija, místostarostka Prahy 2 pro oblast sociální, zdravotnictví a podporu podnikání.

„Jsem rád, že se nám po více než dvou letech náročné práce povedlo dokončit další složitou stavbu v systému pražskému metra. Po stanici metra Opatov, kde jsme výtahy zprovoznili loni v prosinci, jsme pro cestující s omezenou schopností pohybu a orientace bezbariérové zpřístupnili další, 46. stanici – Karlovo náměstí. Bohužel jsme během stavby nemohli naplno využívat trhací práce, ani pracovat v noci, jak bylo uvedeno v projektu a schváleno ve stavebním povolení, což termín dokončení stavby značně prodloužilo. Povedlo se nám ale vybudovat desátý a poslední výstup ze stanice Karlovo náměstí, který je současně jednou z nejdelších bezbariérových cest z nástupiště do uliční úrovně v celém pražském metru. Nyní v něm zbývá 15 stanic, které jsou bez osobních výtahů či schodišťových plošin. V Praze ale budujeme bezbariérovou MHD a postupně, výhledově do roku 2030, chceme postavit výtahy ve všech zbývajících stanicích. Tou nejbližší bude Jiřího z Poděbrad, kde plánujeme začít stavět ještě letos v létě. Kromě toho běží projekční práce na stanicích Flora, Malostranská, Křižíkova a Českomoravská. To je současně kvarteto stanic, do kterých se pustíme následně, až zahájíme práce na Jiřího z Poděbrad,“ uvedl Petr Witowski, předseda představenstva a generální ředitel DPP.

„V koordinaci s touto stavební akcí jsme nechali ve Václavské ulici kompletně opravit a předláždit 700 m2 velké žulové dlažby ve vozovce, která v podloží vykazovala známky lokálních poruch a propadů. Také jsme navázali na práce DPP při budování bezbariérového přechodu a nové zastávky MHD a předláždili jsme dalších 370 m2 povrchu chodníků do tzv. pražské mozaiky. Veškeré stavební práce, které zde provedla TSK, vyšly na 2,6 mil. Kč,“ dodal Jozef Sinčák, předseda představenstva a generální ředitel TSK.

„Máme za sebou stavbu, o které mohu říct, že patřila k těm náročnějším. Pracovali jsme v hustě obydlené oblasti, naráželi jsme na komplikovanou geologii a práce probíhaly za plného provozu stanice metra. Mohli jsme zde však zúročit zkušenosti nasbírané na jiných projektech spjatých s pražským metrem, kterých máme v portfoliu celou řadu. Jsme rádi, že jsme špičkově odvedenou prací mohli přispět k dalšímu bezbariérovému zpřístupnění pražského metra,“ uzavřel Jiří Dušek, ředitel divize Dopravní stavby HOCHTIEF CZ.

V rámci výstavby výtahů ve stanici Karlovo náměstí DPP upravil a doplnil informační navigační systém v uliční úrovni v okolí stanice, který cestující přehledně směruje ke vstupům do stanice či k nově vybudovaným výtahům. Karlovo náměstí také před nedávnem dostalo nové číslování výstupů ze stanice a vestibulů metra. Dnes zprovozněné výtahy mají číselné označení E10.

Se stavbou bezbariérového zpřístupnění stanice metra Karlovo náměstí DPP začal 29. dubna 2019. Samotná ražba přestupní chodby, v naprosté většině prováděná pouze strojově, a následné vybudování definitivního ostění trvaly 570 dnů. Přestupní chodba má 80 metrů a její podlaha se nachází zhruba 33 metrů pod zemským povrchem. Plocha jednotlivých ražených profilů se pohybovala mezi 35 – 45 m2. Ražba probíhala ze dna těžební šachty hluboké 34,5 metru, kterou zhotovitelé museli vyhloubit ve Václavské ulici. Během hloubení šachet a ražby přestupní chodby zhotovitelé vyvezli zhruba 5200 m3 materiálu, což představuje cca 520 kontejnerových nákladních aut. Na výztuž primárního a sekundárního ostění v přestupní chodbě spotřebovali celkem 250 tun materiálu, na nosné konstrukce celkem 1200 m3 betonu.

Jak šel čas s výstavbou výtahů v pražském metru

Historicky první, alespoň částečně bezbariérově zpřístupněnou stanicí pražského metra, byl Vyšehrad díky instalaci nájezdové rampy ve směru z centra v roce 1986. První osobní výtah DPP vybudoval ve stanici Hlavní nádraží v roce 1992. Od té doby DPP postupně buduje výtahy ve stanicích postavených před rokem 1989. Všechny nově otevřené úseky metra jsou od té doby už automaticky bezbariérové a vybaveny osobními výtahy pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace.

Trasa A:
Depo Hostivař (2006), Skalka (2002), Strašnická (2004), Muzeum (2004), Můstek (2016), Dejvická (1997), Bořislavka (2015), Nádraží Veleslavín (2015), Petřiny (2015), Nemocnice Motol (2015)

Trasa B:
Zličín (1994), Stodůlky (1994), Luka (1994), Lužiny (1994), Hůrka (1994), Nové Butovice (2004), Smíchovské nádraží (2005), Anděl (2015), Karlovo náměstí (2021), Národní třída (2011), Můstek (2016), Florenc (2006), Palmovka (2017), Vysočanská (1998), Kolbenova (2001), Hloubětín (1998), Rajská zahrada (1998), Černý Most (1998)

Trasa C:
Háje (2011), Opatov (2020), Chodov (2002), Roztyly (2015), Budějovická (2004), Pankrác (2004), I. P. Pavlova (2015), Muzeum (1999), Hlavní nádraží (1992 + 2003), Florenc (2005), Vltavská (2006), Nádraží Holešovice (2003), Kobylisy (2004), Ládví (2004), Střížkov (2008), Prosek (2008), Letňany (2008).

Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) je největším dopravcem zajišťujícím městskou hromadnou dopravu v České republice. Obsluhuje celkem 142 autobusových linek, 1 trolejbusovou linku, dále 25 denních, 9 nočních tramvajových linek a 3 linky metra. K 1. 3. 2021 DPP vlastnil 1 186 autobusů,1 trolejbus, 811 tramvajových vozů a 146 vlakových souprav metra. Podnik měl k 1. 1. 2021 celkem 11 192 zaměstnanců v evidenčním stavu, z toho 4 379 řidičů MHD. Jediným akcionářem DPP je hlavní město Praha. Více informací o DPP naleznete ZDE.