Výzkumníci a DPP v rámci projektu oseli první tři testovací políčka v tramvajových smyčkách Sídliště Řepy, Spořilov a u depa metra v Hostivaři o celkové ploše 270 m2. Na každém z nich použili tři nové osevní směsi rostlin s pracovními názvy květnatá nižší, květnatá vyšší a květnatá suchá, přičemž na jednu směs připadá jednotná pokusná plocha 30 m2. Semena v testovaných
i připravovaných unikátních osevních směsích pochází z odolných odrůd rostlin, které výzkumníci nasbírali za uplynulých 25 let na různých lokalitách v ČR a shromáždili v rámci Národního programu konzervace genofondu rostlin. Ve směsích budou využity i novošlechtěné odrůdy založené na materiálech původně sebraných v České republice a na Slovensku.

Projekt „Genofondy pro města a krajinu“ je zaměřen na ozeleňování tramvajových tratí či dalších dopravních staveb, nebo pásové zeleně vybranými rostlinnými druhy, které mohou díky své odolnosti vůči extrémním teplotním výkyvům či klimatickým změnám prodloužit funkčnost a životnost výsadby. V současnosti běžně používané trávníky nejsou odolné vůči klimatickým změnám, extrémním výkyvům počasí a dlouhým expozicím sucha a horka. Proto rychleji usychají a neplní svoji estetickou ani ekologickou funkci. Výsledkem výzkumného projektu „Genofondy pro města a krajinu“, který potrvá do roku 2023, by mělo být minimálně 5 unikátních a odolných osivových směsí pro městská stanoviště, která jsou devastována vlivem sucha, dopravního provozu, zasolením půdy, či zastíněním, nebo pro poškozené plochy určené k rekultivaci. Jejich výhodou budou kromě vyšší odolnosti a delší životnosti také menší nároky na údržbu a zálivku. Vzhledem na složení směsí z původních druhů typických pro ČR a testování na skutečných tramvajových tratích v Praze bude jejich použití omezeno pouze na jiná města a lokality v ČR, nebo na Slovensku.

„Výzkumný projekt má několik částí. Jednou z nich je vytipovávání odolných odrůd rostlin nasbíraných v ČR v rámci Národního programu konzervace genofondu rostlin. Další částí je výzkum odolnosti vybraných druhů travin, luskovin a dvouděložných bylin v klimatizovaných komorách našeho výzkumného ústavu, kde jim budeme simulovat nejrůznější extrémní podmínky, jako jsou sucho, plný úpal, zástin a zasolení a budeme sledovat, jak na ně jednotlivé odrůdy na různých typech půdy reagují a jaké mají fyziologické limity pro přežití. Paralelně s tím budeme testovat nejrůznější směsi na pokusných plochách na tramvajových tratích v Praze. Každá směs musí na lokalitě zažít podmínky všech ročních období alespoň po jeden rok, abychom mohli výsledky validně vyhodnotit. Finálním produktem budou hotové osevní směsi vhodné pro lokality v ČR, nebo na Slovensku, a to včetně doporučeného půdního profilu,“ shrnul plány projektu Vojtěch Holubec, národní koordinátor Genetických zdrojů rostlin za ČR z Genové banky a Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze – Ruzyni a doplnil: „Řešení bude mít také ekonomické a celospolečenské přínosy, povede ke vzniku nových znalostí základního výzkumu fyziologie abiotických stresů, nových postupů a technologií uplatnitelných v ČR, vzhledem ke globálním potřebám ochrany životního prostředí také s významným exportním potenciálem.“

„Letos jsme zrekonstruovali či opravili 12,5 km tramvajových tratí, připravujeme a stavíme nové, ale dbáme přitom na estetiku a ekologicko-klimatickou stránku. Děláme z Prahy chytré město 21. století. Chci, aby DPP byl vlajkovou lodí v používání moderních technologií a nových postupů. V tomto případě poskytnou unikátní osivo, které bude odolné i v extrémních podmínkách provozu a celoročních změn počasí. Věřím, že se nám podaří získat téměř bezúdržbové a stálezelené tramvajové pásy, které sníží prašnost a teplotu v rozpálených letních pražských ulicích, zlepší mikroklima v hlavním městě, poskytnou propustnou plochu pro dešťovou vodu a pohltí hluk provozu na kolejích,“ řekl Adam Scheinherr, náměstek primátora hl. m. Prahy pro dopravu a předseda dozorčí rady DPP.

„Zatravněné pásy mají výrazný podíl na snižování prašnosti, zlepšují tím mikroklima, na rozdíl od asfaltových či betonových pásů nevytváří tepelné ostrovy, které se snažíme, kde to jen jde v Praze minimalizovat. V konečném důsledku opravu tramvajové trati na zatravněném svršku dokážeme zrealizovat za kratší výluky, oprava zaasfaltované tratě znamená mnohadenní nebo mnohatýdenní výluku, výrazně nákladnější opravu s výrazně hlučnějšími a prašnějšími stavebními pracemi. Travnaté a zcela otevřené pásy budeme v Praze dále rozšiřovat v souladu s koncepcí povrchů tramvajových tratí schválenou Radou hl. m. Prahy. Objeví se, za podmínky nalezení financí na péči o trávníky, výhledově např. v Poděbradské či Koněvově ulici i dalších místech, všude tam, kde plní městotvornou funkci. Budu jen rád, pokud se pro tramvajové pásy podaří najít takovou rostlinnou skladbu, která ustojí současné vrtochy počasí, a ještě nám umožní ušetřit náklady za údržbu zeleně,“ dodal Jan Šurovský, člen představenstva DPP a technický ředitel – Povrch.

Zatravněné pokusné úseky budou výzkumníci pravidelně hodnotit za plného provozu a zátěže. Budou sledovat výšku porostu a počet sečí nutných k zachování estetického vzhledu porostu během vegetace, zapojení drnu, odolnost vůči přejezdům tramvaje, sešlapu, vytrvalost jednotlivých komponent v porostu. Kromě toho budou hodnotit i estetická hlediska – barvu porostu, možnosti využití jetelovin a kvetoucích dvouděložných jak v tramvajovém pásu, tak i v méně často kosených okrajových částech, sezónnost a stabilitu efektu kvetoucích rostlin.

V prvním roce projektu výzkumníci shromáždí perspektivní odrůdy a genetické zdroje ze sběrů v ČR a vysejí je pro testování odděleně v maloparcelových pokusech. Souběžně s tím navrhnou směsi pro různé ekologické podmínky. Směsi budou příští rok vysety k přípravě zatravňovacích koberců pro 8 pokusných variant. Ve druhém roce řešení projektu bude probíhat hodnocení genetických zdrojů ve školkách a odběr mladých rostlin a hodnocení fyziologických parametrů jednotlivých materiálů v klimaboxech.

Kromě toho sklizeň zatravňovacích koberců a jejich položení na vybrané tramvajové trati bude v následujícím designu:

• tramvajové těleso na plném světle: 3 směsi x 3 lokality,
• tramvajové těleso ve stínu: 2 směsi x 3 lokality,
• květnatá vysévaná „louka“: 3 směsi x 3 lokality.

Plocha jedné varianty bude 30 m2, celkem bude zatravněno 450 m2 tramvajového tělesa a 270 m2 okolní plochy. V předposledním roce projektu budou výzkumníci pokračovat v hodnocení parcelek odrůd, opakovat hodnocení fyziologických parametrů, provedou odběr druhé sady mladých rostlin a hodnocení fyziologických parametrů jednotlivých materiálů v klimaboxech. Kromě toho vyhodnotí pokusy na kolejišti z prvního roku a založí první poloprovozní pokus, tj. semenářství vybraných odrůd. V posledním, čtvrtém roce založí druhý poloprovozní pokus, a to zatravnění části nově budované tramvajové tratě. Tento rok bude také ve znamení vyhodnocování všech experimentů a zhodnocování sběrových materiálů z ČR a jejich využití pro tvorbu směsí. Ve finále vyberou tři nejlepší směsi pro přihlášení jako užitné vzory, a to směs pro často sečená slunná, výsušná a zasolená místa, dále směs pro často sečená stinná a výsušná místa, a nakonec extenzivní 1x ročně sečenou druhově bohatou kvetoucí směs.

Řešiteli projektu jsou týmy Genové banky a Biologie stresu a biotechnologie ve šlechtění Výzkumného ústavu rostlinné výroby v.v.i. v Praze – Ruzyni, společnosti Zemědělský výzkum, spol. s r. o. Troubsko, OSEVA vývoj a výzkum s. r. o. Zubří a SEED SERVICE s. r. o. Vysoké Mýto. Partnerem grantu a interním aplikačním garantem je Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost.

Tramvajové tratě v mnoha evropských městech jsou lemovány trávním porostem, což je praxe, která pravděpodobně začala v 80. letech 20. století, aby přinesla zeleň zpět do městského prostoru a zároveň poskytla obyvatelnou zónu pro četný hmyz a bezobratlé živočichy. Zelené pruhy poskytují řadu výhod pro jakoukoli městskou oblast, např. snižování teploty v intravilánu, poskytují propustnou plochu pro dešťovou vodu, která infiltruje, snižuje znečištění a absorbují hluk generovaný provozem na kolejích. Zelené tramvajové pásy jsou v Evropě stále populárnější
a k tomuto trendu přistupují další města. Například v Berlíně jejich délka přesahuje 36 km. Klimatické změny a požadavky na životní prostředí ve velkých aglomeracích nicméně vedou
k nutnému přehodnocení současných technologií za použití přírodních trávníků. V ČR není v současnosti dostatečně široké spektrum odrůd pro ozeleňování, které by byly vhodné pro zátěžové a speciální podmínky měst, pro rekultivace v extrémním prostředí a pro měnící se klimatické podmínky.