Rozhodčí soud v pondělí 16. 7. 2012 fakticky potvrdil právní názor společnosti EUROVIA CS o tom, že v minulosti došlo k předání a převzetí stavby dálnice D47 v souladu se smlouvou o dílo. Splnění povinnosti předat stavbu dálnice D47 je podle soudu natolik nepochybné, že o něm není třeba rozhodovat; proto soud z procesních důvodů nevydal rozhodnutí požadované společností EUROVIA CS a žalobu jako nedůvodnou zamítl.

Tímto rozhodnutím bylo potvrzeno, že vztah mezi ŘSD jako investorem a EUROVIA CS jako zhotovitelem díla se musí řídit režimem vytýkání vad a jejich odstraňování v rámci standardního reklamačního řízení, což společnost EUROVIA CS od počátku požadovala.

 Společnost EUROVIA CS je přesvědčena, že toto rozhodnutí arbitrážního soudu ukončí vleklé neproduktivní období absurdních a uměle eskalovaných právních sporů o tom, zda stavba dálnice D47 byla v roce 2007 řádně předána a převzata, vyvolané dnes již bývalým šéfem ŘSD Reném Porubou, a že otevře cestu ke standardnímu řešení všech objektivních vad dálnice v rámci řádného reklamačního řízení. EUROVIA CS je k tomuto řešení po celou dobu připravena, což od počátku veřejně deklarovala, nezbytnou podmínkou k tomu však je potřebná součinnost ŘSD.
K žalobě podané společností EUROVIA CS

Rozhodčí soud při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR vydal rozhodnutí ve věci žaloby podané společností EUROVIA CS proti Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). EUROVIA CS podáním žaloby v únoru letošního roku reagovala na nestandardní právní postup ŘSD, které svým dopisem ze 7. února t. r. prohlásilo, že stavba dálnice nebyla nikdy řádně dokončena a předána, a že podle názoru ŘSD je společnost EUROVIA CS v prodlení s povinností dálnici D47 předat.

 EUROVIA CS nikdy nepochybovala o tom, že kuriózní právní postoj, k němuž se ŘSD uchýlilo, je neudržitelný, neboť odporuje právním předpisům, skutečnosti a prakticky popírá postup obou stran v uplynulých pěti letech od dokončení a předání stavby. Právní názor ŘSD nicméně přinutil společnost EUROVIA CS k podání žaloby u příslušného rozhodčího soudu tak, aby bylo co nejdříve najisto stanoveno, v jakém vztahu navzájem EUROVIA CS a ŘSD ohledně stavby D47 vystupují a jakými pravidly se jednání o vadách díla nadále řídí.

 Přestože ve svém rozhodnutí soud nevydal rozhodnutí, které požadovala společnost EUROVIA CS, procesním důvodem zamítnutí byla právě skutečnost, že s ohledem na předložené důkazy nemůže být pochyb o předání a převzetí, a je tedy bezpředmětné, aby o této otázce jednal soud. Podle soudu je totiž tento fakt natolik evidentní, že neexistuje naléhavý právní zájem na určení, zda dálnice byla předána a převzata, a proto žalobu zamítl. Přes zamítnutí žaloby společnosti EUROVIA CS tak bylo potvrzeno, že dálnice D47 byla a nadále je ve vlastnictví ŘSD a jakékoli vracení dálnice či její znovupředání nepřichází v úvahu.
K protižalobě podané ŘSD

Ředitelství silnic a dálnic v rámci rozhodčího řízení reagovalo protižalobou, v níž se domáhalo určení, že společnost EUROVIA CS porušila povinnost stavbu dálničního tělesa předat v souladu se smlouvou a stavebním povolením a že technické parametry dálničních mostů neodpovídají požadavkům smlouvy o dílo. ŘSD v protižalobě tvrdilo, že EUROVIA CS je proto údajně nadále v prodlení s povinností stavbu řádně předat.

 ŘSD v protižalobě mj. výslovně tvrdilo, že porušení povinností společnosti EUROVIA CS při stavbě dálnice D47 spočívá v (i) údajném použití jiných než sjednaných materiálů v násypu stavby v podstatném rozsahu (ii) údajném nedodržení předepsaného složení a mocnosti jednotlivých konstrukčních vrstev násypu, (iii) údajném použití výrobků, které nesměly být uváděny na trh, (iv) údajném umístění odpadu v násypu stavby, a dále (v) v tom, že konstrukční provedení mostních staveb nevyhovuje předepsaným technickým parametrům dle smlouvy.

 Rozhodčí soud zamítl protižalobu i přesto, že provedl veškeré důkazy předložené ze strany ŘSD k podpoře protižaloby, včetně řady tzv. inspekčních zpráv a dalších odborných stanovisek a podkladů dodaných ŘSD.

 Více informací o kauze lze nalézt na www.pravdaod47.cz.