O tom, jaké to bude mít dopady na českou energetiku a ekonomiku, diskutovali hosté další ze série konferencí Institutu pro veřejnou diskusi na téma Energetická bezpečnost ČR. Mezi vystupujícími byl tentokrát i generální ředitel a předseda představenstva Skupiny ČEZ Daniel Beneš.

Dohoda obsahuje závazný cíl snížení emisí skleníkových plynů o 40 %, celounijní závazek výroby nejméně 27 % energie z obnovitelných zdrojů, zvýšení energetické účinnosti nejméně o 27 % a posílení propojenosti energetických sítí o 15 %. „Rámec do roku 2030 je naprostým minimem pro předvídatelnost podnikatelského prostředí v energetice, kde se plánují investice na desítky let dopředu,“ poznamenal na úvod Jan Michal, vedoucí Zastoupení Evropské komise v ČR.

„Měli bychom se poučit z toho, jaké mají dnes praktické dopady energetické cíle definované do roku 2020. Cíl naplnění podílu obnovitelných zdrojů energie převládl nad ostatními, kterými jsou konkurenceschopnost a bezpečnost dodávek. Výsledek je ten, že konkurenceschopnost je dnes problém, bezpečnost dodávek také. To se nám nesmí stát podruhé, “ uvedl generální ředitel ČEZ Daniel Beneš, jenž se přímo účastní jednání o energetických cílech na evropské úrovni. „Podle lídrů evropské energetiky (Magrittova skupina) by měl být stanoven jen jeden cíl, a tím je snížení emisí, a k němu nalézt efektivní nástroje,“ dodal Daniel Beneš. Zároveň upozornil, že stanovený cíl 27 % podílu obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě znamená pro energetiku 47% podíl OZE.

Rámec 2030 je pro Evropu i pro Českou republiku nutným mezikrokem v přechodu k nízkouhlíkové ekonomice, tvrdí náměstek ministra průmyslu Tomáš Novotný, jenž má v rezortu na starosti výzkum, inovace a evropské dotace. „Dotační tituly, které ČR získává, budou výrazným způsobem orientovány právě směrem ke snižování dopadu na změny klimatu. Takže EU vynaloží na splnění cílů poměrně velké peníze. Jen na oblast energetiky bude k dispozici zhruba 1,2 miliardy eur a další zdroje na energetické úspory bude mít ministerstvo životního prostředí,“ uvedl Tomáš Novotný.

Pavel Zámyslický, ředitel odboru změny klimatu na ministerstvu životního prostředí, se ve svém příspěvku věnoval reformě trhu s emisními povolenkami, která je rovněž součástí evropského rámce do roku 2030. „Už samotné přijetí cílů 2030 cenu emisních povolenek zvýšilo, přestože je jich momentálně na trhu přebytek a jejich cena nemotivuje firmy k investicím do snižování emisí,“ řekl Pavel Zámyslický.

Pohled českého průmyslu na nové evropské cíle přiblížil Jakub Vít, tajemník Svazu průmyslu a dopravy ČR. „Je to hezká vize, která by mohla fungovat, ale když se podíváme na reálnou implikaci dosavadních cílů a řešení v jednotlivých státech, tak si troufám tvrdit, že za poslední čtyři roky se drtivá většina členských států EU uchýlila k vlastním řešením,“ řekl. „Vize dává smysl, problém je ale implementace, vymahatelnost a nalezení společenské shody,“ doplnil tajemník Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Skeptický názor k implementaci energetických cílů projevil také Tomáš Sequens, advokát se specializací na energetické právo z advokátní kanceláře Kocián Šolc Balaštík. „Například energetický zákon byl za 14 let novelizován dvacetkrát, a z toho pochopitelně plyne špatná podnikatelská předvídatelnost,“ uzavřel vystoupení řečníků Tomáš Sequens.

Diskusní cyklus Energetická bezpečnost ČR pořádá Institut pro veřejnou diskusi (IVD) ve spolupráci s týdeníkem Ekonom a Hospodářskými novinami. Partnery diskusního setkání jsou Skupina ČEZ a Svaz průmyslu a dopravy ČR a advokátní kancelář Kocián Šolc Balaštík.