„Budoucnost Evropy a výsledky voleb do Evropského parlamentu v roce 2019 do značné míry závisejí na budoucnosti regionální politiky a politiky soudržnosti. Chceme-li předcházet sílícímu populismu a euroskepticismu, musíme prostřednictvím konkrétních úspěšných projektů podporovat hospodářský a sociální rozvoj na místní úrovni,“ prohlásil na úvod schůze pan Petr Osvald (CZ/SES), předseda komise COTER a zastupitel města Plzně.

Úkolem politiky soudržnosti je zajistit rovné podmínky, které občanům EU, zejména z méně rozvinutých oblastí, umožní těžit z výhod, jež skýtá evropská integrace a jednotný trh. Náklady nedostatečné soudržnosti by byly značné, neboť jsou nejenom klíčovou podmínkou hospodářského růstu, ale také pevným základem blahobytu společnosti jako celku, včetně důvěry občanů a politické legitimity EU, uvádí ve svém návrhu stanoviska Náklady a rizika v souvislosti s nedostatečnou soudržností – strategický význam politiky soudržnosti při uskutečňování cílů Smlouvy a překonávání nových výzev pro evropské regiony zpravodaj Mieczysław Struk (PL/ELS), maršálek Pomořanského vojvodství.

„Politika soudržnosti je nejhmatatelnějším projevem evropské solidarity, jelikož nabízí rovné příležitosti a lepší kvalitu života lidem ve všech regionech EU. Proto je nepostradatelným pilířem jednotného trhu spojujícím různé země a regiony s odlišnou úrovní rozvoje. Je rovněž jednou z nejpřesněji měřených a nejdůkladněji analyzovaných politik EU, která významně přispívá k pozitivním ekonomickým, sociálním a územním změnám v EU tím, že podporuje inovace, malé a střední podniky, nízkouhlíkovou ekonomiku, dopravní infrastrukturu, obnovu měst, diverzifikaci venkova, vzdělávání, zaměstnanost, sociální infrastrukturu, ale i sociální začleňování a mnohé další,“ prohlásil pan Struk.

Poukázal rovněž na to, že politika soudržnosti má potenciál být hlavní hnací silou strukturální transformace EU, jelikož sbližuje různé odvětvové politiky, které poskytnou na míru přizpůsobená řešení založená na příležitostech k rozvoji a problémech konkrétního území ve spolupráci s občany, podnikateli a správními orgány přímo na místě. „Posílení postavení regionálních a místních subjektů je nejen zásadní z hlediska usnadnění strukturální transformace, ale i tím, že se proces evropské integrace stane pro občany hmatatelnějším. Bez ohledu na to je třeba nástroje do budoucna zdokonalit, aby byly jednodušší a posílila se jejich schopnost reagovat na nové výzvy,“ řekl pan Struk.

Středem zájmu návrhu stanoviska Přezkum ESF v polovině období za účelem přípravy návrhu na období po roce 2020, který vypracovala zpravodajka paní Catiuscia Marini (IT/SES), předsedkyně rady regionu Umbrie, byl sociální rozměr politiky soudržnosti projevující se v Evropském sociálním fondu* (ESF).

„ESF je nástrojem EU, který se jako jediný obrací přímo na občany. Díky podpoře z ESF našlo v období let 2007 až 2014 práci 9,4 milionu evropských občanů a 8,7 milionu jich získalo odbornou kvalifikaci. ESF zejména v posledních letech hospodářské krize prokázal, že je dostatečně flexibilní na to, aby mohl reagovat na současné výzvy, a zasáhl ve prospěch nejzranitelnějších a nejvíce vystavených skupin, jako jsou osoby s různým zdravotním postižením, ženy, mladí lidé a pracovníci s nízkou kvalifikací,“ uvedla paní Marini.

Má-li ESF zvládnout stávající výzvy, k nimž patří technologický vývoj a globalizace, musí být i nadále hlavní složkou regionální politiky soudržnosti a musí být společně spravován různými úrovněmi veřejné správy. Zpravodajka důrazně odmítá podřízení ESF přímé správě ze strany Evropské komise a veškeré plány na jeho začlenění do výlučné pravomoci členských států, neboť zastává názor, že důležitým faktorem úspěšného provádění ESF je právě přístup zdola nahoru a spolupráce mezi evropskými orgány, členskými státy, orgány místní a regionální samosprávy a hospodářskými a sociálními subjekty, jež umožňuje lépe přizpůsobit opatření potřebám příjemců.

Na schůzi se diskutovalo i o dalších oblastech politiky souvisejících s politikou soudržnosti, totiž o podpoře růstu a soudržnosti v příhraničních regionech EU, o posudku provádění městské agendy EU a o tom, jak dosáhnout nízkoemisní mobility. VR přijme stanoviska k těmto novým výzvám v průběhu roku 2018.

Evropský sociální fond (ESF) je hlavním nástrojem EU na podporu politik zaměstnanosti. Podporuje plnou zaměstnanost, zaměřuje se na zvýšení produktivity práce a rovných příležitostí, podporuje sociální začlenění a snižuje rozdíly v míře zaměstnanosti mezi evropskými regiony a městy i v jejich rámci.

Evropský výbor regionů je shromážděním EU regionálních a místních zástupců ze všech 28 členských států. Byl vytvořen v roce 1994 po podpisu Maastrichtské smlouvy a jeho úkolem je zapojit orgány regionální a místní samosprávy do rozhodovacího procesu v EU a informovat je o politikách EU. Evropský parlament, Rada a Evropská komise konzultují Výbor v oblastech politik týkajících se regionů a měst. Všech 350 členů a 350 náhradníků musí buď mít volební mandát, nebo být politicky odpovědní volenému shromáždění ve svých domovských regionech a městech, aby mohli v Evropském výboru regionů zasedat. Více podrobností o své národní delegaci se dozvíte ZDE.