Čtveřice reprezentantů pro Českou republiku vybojovala v odvětví oprav nákladních vozů 5. místo (Tomáš Eichler), v obkladačských pracích (David Voráček) i v klání chladírenských a klimatizačních techniků (Patrik Procházka) šestá místa a 11. místo v oboru malířských prací (David Ryšavý).

„V kvalifikovaných pracovnících je budoucnost naší ekonomické prosperity. Čeští reprezentanti ukazují, že mladá nastupující generace v mezinárodním srovnání obstojí. A to navzdory tomu, že zaměstnavatelé mají v rámci našeho vzdělávacího systému mnohem menší prostor zapojit se do praktické výuky učňů než v zemích s duálním vzděláváním, jako je Německo. Akce tohoto typu jsou správnou cestou, jak podpořit kvalitu odborného vzdělávání a přípravy, vzbudit zájem o uplatnění a perspektivu mladých v technických profesích, řemeslných živnostech či specializovaných profesích například v sektoru služeb a kreativního průmyslu,“ poznamenal Dlouhý.

Odbornou přípravu, zázemí pro účast na soutěži za Českou republiku jim na vlastní náklady poskytli podnikatelé v Hospodářské komoře, mimo jiné Svaz chladící a klimatizační techniky, Cech malířů, lakýrníků a tapetářů ČR, Cech obkladačů ČR, dále RAKO Lasselsberger nebo Scania, která české výpravě zajistila dopravu svým autobusem. Pracovní oděvy českému týmu dodala společnost ACT-Servis Profi oděvy a pojištění reprezentantů zabezpečila Kooperativa. Účast české delegace v Grazu podpořil také Rozhodčí soud.

O prestiži EuroSkills přitom vypovídá i přístup okolních zemí k této události. Kupříkladu německý tým přijala spolková kancléřka Angela Merkelová. Ze strany českých představitelů se českým soutěžícím takové podpory nedostalo. Například Slovensko přispívá na propagační předměty, případně pomáhá uhradit poplatky spojené s účastí v soutěži. V Polsku je finanční podpora směřována na organizaci odborné přípravy.

„Zatímco v sousedních zemích, jako je Německo nebo Rakousko, je řemeslo vnímáno jako seriózní práce s vysokou mírou přidané hodnoty, u nás je povědomí o významu řemeslné práce zejména u mladé generace i jejich rodičů potřeba zlepšit. Tato mezinárodní soutěž je olympijskými hrami, která tomu v jiných zemích napomáhá,“ vyzdvihl význam soutěže prezident Cechu obkladačů a viceprezident Hospodářské komory Roman Pommer, který zároveň českou výpravu do Rakouska vedl.

Hospodářská komora dnes také oznámila, že zahajuje přípravu na EuroSkills 2023, která se uskuteční v Rusku. „Jsme odhodláni zajistit pro český tým kvalitní i náročnou přípravu s cílem dosáhnout co nejlepších výsledků. Předpokládáme účast české reprezentace v patnácti až dvaceti profesích, což představuje delegaci čítající čtyřicet až padesát lidí,“ prozradil ambice Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

Stát by podle něj český tým mohl podpořit leteckou přepravou do Petrohradu. Odděleně bude také nutné v dostatečném časovém předstihu zajistit logistiku povinného technického vybavení. Poskytnout by mohl i jednotné oblečení s národními symboly a do odborné přípravy českých reprezentantů nasměrovat evropské prostředky.

V současnosti podniky čelí zoufalému nedostatku řemeslníků na trhu práce. Zaměstnavatelé mimo jiné postrádají zedníky, kamnáře, dlaždiče a montéry suchých staveb, svářeče, řezače plamenem a páječe, nástrojaře, řemeslníky a kvalifikované pracovníky hlavní stavební výroby, seřizovače a obsluhu obráběcích strojů. Důsledky pociťují i domácnosti, čekací lhůty na řemeslné práce se prodlužují a roste také jejich cena.

Na školách, kde se lze naučit řemeslu, je nedostatek žáků a některé obory se dokonce zavírají. Ohrožených oborů podle dat Hospodářské komory přibývá – velmi nízký zájem je o obor zedník, klempíř, pokrývač, tesař a o strojírenské obory. Nezájem o obor v kombinaci s nepříznivým demografickým vývojem znamená pokles studentů středních odborných škol s výučním listem. Zatímco ve školním roce 2007/2008 nastoupilo do 1. ročníku těchto škol 42 619 žáků, v roce 2020/2021 jich bylo už o čtvrtinu méně, tedy pouze 32 739 (pokles o 23,2 %). Výsledkem je pak nesoulad mezi poptávkou po řemeslnících a jejich skutečnými kapacitami.

Podle Hospodářské komory za nedostatkem řemeslníků a technicky orientovaných pracovníků stojí i liknavý přistup státu k systémovému řešení učňovského, resp. středního odborného vzdělávání.