Samovznícení zemědělských plodin:

Obrovská spousta rostlinných materiálů, které zemědělci běžně skladují, je náchylná k biologickému samovznícení. Mezi ty nejrizikovější patří seno, oves a další obilniny, luštěniny, sláma, len a plevy. Nebezpečí hrozí hlavně pokud jsou materiály naskladněné nerovnoměrně a ve velkém objemu. Důležitým faktorem je také vlhkost. Čím vlhčí píce je, tím vyšší je riziko požáru.

Naskladněné materiály, které mají vyšší vlhkost než 16 procent, je proto třeba pravidelně fyzicky zkontrolovat, jak vizuálně, tak z hlediska zápachu, a měřit jejich teplotu, která by neměla stoupnout nad 65 °C. Pokud se to stane, je třeba okamžitě jednat a zavolat hasiče. Přehřátou píci je totiž potřeba přeložit nebo vyskladnit, což jsou činnosti, které s sebou také nesou riziko vznícení, a je tedy lepší je provádět pod kontrolou jednotky požární ochrany.

Požáry zemědělské techniky:

Příčinou těchto požárů nebývají jen závady na zemědělské technice, ale také nedbalost. Stroje se pohybují v rizikovém prostředí a je proto nezbytné je udržovat čisté a v řádném technickém stavu. Na výfucích pracovních strojů by vždy měly být lapače jisker.

Výjimkou ale nejsou ani případy, kdy zralou úrodu zapálí jiskra, kterou způsobí kamínek nebo jiný předmět, který se do techniky dostane. Takové jiskry také mohou zažehnout výbušnou směs, která vzniká smísením obilného prachu se vzduchem. Stroje musejí být vybavené hasicími přístroji.

A samozřejmě, naprostým základem je v blízkosti jakýchkoli hořlavých materiálů nekouřit a nepoužívat otevřený oheň.