Závěry studie odhalují vážná rizika, které by výstavba přehrady představovala pro říční ekosystém, minerální vody i jeskyně. Navíc může zničit již nákladně vybudované revitalizované úseky na řece Bečvě. I přes tato rizika postoupily do výběru pro multikriteriální analýzu všechny varianty vodního díla.

Zpracování druhé etapy hydrogeologického průzkum plánovaného „vodního díla Skalička” zadalo ministerstvo zemědělství v roce 2019 [1] až po četných apelech odborné veřejnosti podpořené několika senátory [ZDE]. Studie měla za úkol posoudit, jaký vliv bude mít každá z šesti navrhovaných variant výstavby [ZDE] zejména na komplex Hranického krasu, jehož součástí jsou Zbrašovské aragonitové jeskyně a Hranická propast, a také na zdroje léčivých minerálních vod, potažmo tedy celou existenci Lázní Teplice nad Bečvou.

Průzkum byl ukončen v červnu tohoto roku a s jeho výsledky se v podobě závěrečné zprávy pod názvem „VD Skalička Hydrogeologická studie ETAPA II“ mohly seznámit pouze státní odborné organizace, například Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Česká geologická služba a Správa jeskyní ČR. Pouze tyto organizace a členové tzv. pracovní skupiny také mohli předložit svoje stanoviska a připomínky [ZDE].

Se studií se veřejnost seznámit nemůže

Je zcela běžné, že u studií financovaných z veřejných prostředků probíhá veřejná oponentura. Ta se ale v tomto případě nekonala. Když v červenci Hnutí DUHA požádalo státní podnik Povodí Moravy o poskytnutí celé studie, žádost byla zamítnuta. Důvodem je podle Povodí Moravy neúplnost studie, která je stále ve fázi připomínkování. Kdy bude tato fáze ukončena a výsledky bude možné zveřejnit, však Povodí nezmiňuje. Výsledky studie jsou přitom zásadním podkladem pro tzv. multikriteriální analýzu, podle jejíž závěrů bude vybrána nejvhodnější varianta vodního díla.

Přehrada by definitivně zničila v ČR poslední fungující přírodní systém dynamické štěrkonosné řeky, unikátní komplex jeskyní, minerální prameny a lázně

Průzkumy provedené v hydrogeologické studii předpovídají zvýšení přítoků mělké podzemní vody do drenáže minerálních vod až 1,5násobně. Ze stanoviska odborných státních organizací vyplývá, že právě tyto změny povedou k zániku léčivých zdrojů minerálních vod. Stanoviska dále upozorňují, že z výsledků průzkumu vyplývají zjištění dalších vážných rizik. V případě výstavby přehrady bude nutné utěsnit hráze. Tato opatření ale sníží především v období sucha průtok v okolních štěrcích a zvýší tak do nich odtok minerálních vod. Tím dlouhodobě hrozí degradace systému a zánik unikátních Zbrašovských jeskyní [ZDE].

Obdobné riziko způsobují změny splaveninového systému, který nebyl studií zohledněn a na jehož důležitost opakovaně upozorňuje také Hnutí DUHA [ZDE], [ZDE]. Zahloubení koryta řeky pod přehradní hrází může vést ke snížení hladiny podzemních vod s dopady na celý vzácný ekosystém, jak odborné organizace státu potvrzují. Při narušení splaveninového režimu může také dojít k degradaci a nevratnému poškození nyní nákladně budovaných (za cca 300 milionů korun) revitalizovaných úseků Bečvy pod plánovanou přehradou u Ústí, Černotína a Skaličky. Průzkumem bylo na levém břehu nádrže zjištěno rozsáhlé sesuvné území, se kterým není v projektu počítáno. Odborné instituce také zpochybňují odbornost některých dílčích prací [ZDE].

Na závěry multikriteriální analýzy se spěchá

Po neúspěšné snaze prosadit výstavbu „vodního díla” v Aktualizaci Politiky územního rozvoje č. 4 uložila vláda v červnu usnesením č. 618 ministrovi zemědělství předložit výsledek multikriteriální analýzy do konce září a celou stavbu vodního díla Skalička řešit v mimořádné aktualizaci Politiky územního rozvoje, a to z důvodu „naléhavého veřejného zájmu“, tedy se zkrácenými termíny [ZDE]. Současné znění Politiky územního rozvoje ale záměr suchého poldru již obsahuje a žádná změna při ponechání této varianty není potřeba. Tlak na výstavbu přehrady z nejvyšších míst je však zřejmý. Podnik s největším odběrem vody z řeky Bečvy, který patří do svěřenského fondu současného premiéra zároveň připravuje rozšíření výroby [ZDE].

Hydrogeologická studie, která byla pořízena za více než dvacet milionů korun, neposkytuje žádné shrnující závěry, o které by se zpracovatelé následné multikriteriální analýzy mohli spolehlivě opřít. Zcela také chybí vyhodnocení a popis rizik a stanovení limitů pro jednotlivé posuzované varianty [ZDE]. Proto je možné si výsledky jednotlivých kapitol vykládat různými způsoby. Povodí Moravy i Ministerstvo zemědělství potvrdilo, že studie nevyloučila žádnou z navrhovaných variant vodního díla a v multikriteriální analýze budou posuzovány všechny varianty [ZDE].

Marie Popelářová, členka platformy Spojená Bečva, řekla:

„Skutečně, studie nic nevyvrátila a všechny varianty jsou pořád ve hře. Přitom odborníci vidí, že avizovaná rizika byla studií potvrzena, a nejen to, byla dokonce odhalena ještě některá další. Povodím Moravy preferovaná varianta přehrady vychází ze všech variant nejhůř. Proč byla studie vyhotovena takto „s otevřeným koncem“ nám není jasné. Jestli je za tím liknavost zpracovatele, tlak investora, nebo to byl dobře promyšlený záměr, ví jen oni sami. Nelze si nevšimnout, že vláda svými kroky předjímá výsledek a pro veřejnost se hraje divadlo ve formě analýz a studií, jejichž cenu si nakonec sama v řádu několika desítek milionů zaplatí.”