Kdyby se zaměstnavatelům podařilo obsadit v současnosti všechna volná pracovní místa, jen na odvodech zaměstnanců a zaměstnavatelů a dani ze mzdy by si státní kasa polepšila o více než 67 miliard a o dalších více než 17 miliard korun na nepřímých daních, jako je DPH. Za dvouleté inkaso těchto peněz by ČR postavila se zapojením 85procentní evropské dotace novou vysokorychlostní železnici mezi Prahou a Brnem, vyplývá z analýzy Hospodářské komory.

Přičte-li se spotřeba zaměstnanců i to, že díky nim by firmy mohly přijímat více zakázek, česká ekonomika by rostla mnohem rychleji než na letos avizovanými 4,2 % dle predikce Hospodářské komory, 3,9 % podle ČNB nebo 3,6 % dle Ministerstva financí.

Hospodářská komora také upozorňuje, že problém s obsazením pracovních míst je mnohem větší, než jak se dosud obecně referuje. Nedostatek lidí už dopadá na téměř každého zaměstnavatele v zemi. V České republice je 280 tisíc zaměstnavatelů, v průměru tak v každé jedné firmě chybí více než jedna pracovní síla.

Vážné problémy, kvůli kterým některé podniky začaly omezovat výrobu, jsou patrné v oblastech s průmyslovými zónami. Do průmyslových zón přitom letos míří i další desítky zahraničních firem, které se chystají zaměstnat tisíce dalších lidí. Příkladem na Prostějovsku vznikne nový závod pro automotive výrobu, převážně strojírenské firmy by chtěly otevřít závody v nově chystané průmyslové zóně v Týnu nad Vltavou, rozšíření výroby se chystá i v poličské průmyslové zóně nebo v Holešově ve Zlínském kraji vznikne závod na zpracování potravin.

Hospodářská komora také zaznamenává zvýšený výskyt predátorských praktik při přetahování zaměstnanců. Objevují se případy, kdy se zaměstnanci nechají přeplatit a přejdou k jinému zaměstnavateli, aniž by u toho prvního podali výpověď, což způsobuje firmám potíže. Zejména ze západní části země odčerpává pracovníky tuzemskému soukromému sektoru Německo, které se rovněž potýká s rekordním počtem volných míst. Konkurentem soukromé sféry je také veřejný sektor. Stát jen za 5 let vysál z trhu práce 30 tisíc lidí.

Zaměstnavatelé ve skutečnosti postrádají nejméně o 40 tisíc lidí více, než jak dnes uvedl Úřad práce. Podle mínění řady zaměstnavatelů jsou totiž kvůli vysoké poptávce o pracovníky a neochotě lidí evidovaných na úřadech vůbec pracovat možnosti využít tento kontingent vyčerpané. Inzeráty s nabídkami zaměstnání proto vyvěšují rovnou na pracovních portálech nebo angažují speciální HR agentury. A nejedná se jen o manažerské pozice na různých úrovních.

Firmy také žádají o zahraniční pracovníky u Hospodářské komory. Ta prostřednictvím Režimu Ukrajina od srpna 2016 firmám zajistila na 15 tisíc kvalifikovaných pracovních sil z Ukrajiny minimálně s výučním listem, převážně řemeslníky. O Ukrajince žádá už 2000 firem měsíčně. Nedávno začala vyřizovat žádosti firem také z Filipín a Mongolska. To vše nestačí, není proto divu, že jsou některé firmy nuceny se uchýlit i k pracovníkům ze šedého trhu.

Podle informací členů Hospodářské komory do České republiky míří ale čím dál více cizinců i ze zemí Evropské unie. Nepočítáme-li takřka „domácí“ Slováky, nejčastěji jde o občany Španělska, Řecka a Itálie, tedy zemí, které se potýkají s vysokou mírou nezaměstnanosti. Zpravidla nastupují na technicky orientované pozice.

Řada podniků se také snaží zefektivnit výrobu robotizací a digitalizací. Masivní investice v této oblasti potvrzují data Hospodářské komory. V loňském roce rostly investice firem tempem okolo 5 % a letos by se měl být tento růst ještě vyšší, Hospodářská komora jej očekává nad 6 %. Firmy ale i tady narážejí na značné bariéry. Ani výrobci strojů a robotů nestačí pokrývat poptávku a rovněž se potýkají s nedostatkem vysoce specializovaných personálních kapacit, tudíž se dodávky strojů zpožďují.