„Zatímco průměrná doba života se v Česku prodlužuje, doba života ve zdraví stagnuje. Žijeme sice déle, ale jen proto, že máme velmi kvalitní zdravotnictví a déle dožíváme v nemocech. Je to dáno především vlažným vztahem řady Čechů k prevenci a nezdravým životním stylem,“ říká Tomáš Prouza, viceprezident Hospodářské komory ČR. Střední délka života se v roce 2023 zvýšila na hodnoty 76,9 let pro muže a 82,8 let pro ženy, a je prozatím nejvyšší v historii. Doba života ve zdraví ale dlouhodobě stagnuje - zdraví Čechy totiž opouští už v 62 letech.

Špatný zdravotní stav české populace negativně ovlivňuje i výkonnost české ekonomiky, která dlouhodobě bojuje s nedostatkem stovek tisíc pracovníků. „Je proto úplně přirozené, že se spojily všechny čtyři hlavní organizace, bojující za zájmy českých podnikatelů, a přesvědčovaly stát, aby umožnil rozšířit nabídku zdravotní prevence pro zaměstnance. Vážíme si toho, že ministr financí Zbyněk Stanjura a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek naše volání vyslyšeli,“ říká Tomáš Prouza.

Pokud novelu zákona o zaměstnanosti, která zvýšení limitu pro zaměstnanecké zdravotní benefity obsahuje, schválí i Senát a podepíše prezident republiky, budou moci zaměstnavatelé od příštího roku nabízet zaměstnanecké zdravotní benefity až do výše průměrné mzdy. „Nejúspěšnějšími zaměstnaneckými zdravotními benefity jsou dlouhodobě screeningy a nabídka služeb prémiové primární péče, včetně očkování. Očekávám, že aktuálně poroste především poptávka po službách v oblasti duševního zdraví či dlouhodobé péče,“ říká Ivo Hlaváč, člen představenstva Hospodářské komory ČR, odpovědný za oblast zdravotnictví.

„Jsem velmi rád, že se mi v Poslanecké sněmovně podařilo prosadit zvýšení daňového osvobození zdravotních benefitů. Zdraví máme jenom jedno. Je proto důležité, aby zaměstnanci i zaměstnavatelé měli co nejlepší podmínky pro to, aby se mohli více zaměřovat na zdravotní prevenci. Je to klíčové nejen pro kvalitu života konkrétních pracovníků, ale i výkonnost naší ekonomiky, která bude fungovat lépe, když se lidé budou těšit co nejlepšímu zdraví,“ uvádí ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Otevření prostoru pro zlepšení zdravotní prevence je důležité nejen z pohledu veřejného zdraví, ale i kvůli problematické finanční situaci českého zdravotnictví. „Stárnutí obyvatelstva doprovázené setrvalým nárůstem výskytu chronických onemocnění v populaci vede ke stále stoupající spotřebě zdravotních služeb, a zároveň ke zpomalení přísunu financí. Zatímco v roce 2015 činily příjmy zdravotních pojišťoven z výběru pojistného 250 miliard korun, letos to už bude 495 miliard Kč, tedy dvojnásobek za pouhých devět let. Takový růst není udržitelný a začíná poškozovat konkurenceschopnost české ekonomiky. Potřebujeme proto výrazně zvýšit efektivitu českého zdravotnictví, otevřít prostor těm, kteří do svého zdraví chtějí více investovat, a hledat cesty zejména pro zlepšení prevence. Rozšíření prostoru pro zdravotní benefity je první významný krok na této cestě, ale sám o sobě stačit nebude,“ upozorňuje Tomáš Prouza.

Podle novely zákona budou moci zaměstnavatelé v rámci zaměstnaneckých benefitů nabízet pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení nebo pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis. Kromě tradičních zdravotních benefitů tak zaměstnavatelé mohou umožnit čerpat zaměstnancům benefity i pro potřeby jejich rodinných příslušníků. Bude tak např. možné zaměstnanci přispět na sociálně-zdravotní služby, odlehčovací či paliativní péči o seniora v rodině, což zaměstnanci umožní nezkracovat si pracovní dobu. Tyto benefity mohou nejen zlepšit pracovní komfort a loajalitu zaměstnanců, ale také přispět k jejich celkové spokojenosti a duševní pohodě.