Kvantitativní část Státní energetické koncepce i Politiky ochrany klimatu je založena na netransparentně definovaných vstupech do modelování jednotlivých scénářů. I když byly některé scénáře na základě opakovaných požadavků HK ČR domodelovány, některé problematické body se promítly i do konečné podoby strategických dokumentů – včetně Vnitrostátního plánu České republiky v oblasti energetiky a klimatu (dále jen Plán). Ten má posílit a koordinovat úsilí Evropské unie o udržitelnou energetiku a snížení emisí skleníkových plynů. Plnění Plánu je pro Českou republiku závazné. Mělo by být tedy prioritou vlády ČR odeslat ho do Bruselu v takové podobě, která nebude mít negativní dopad na konkurenceschopnost průmyslu ČR a energetickou bezpečnost.

„Považujeme hodnověrné výsledky modelování scénářů – jako jednoho z klíčových vstupů do zvolení strategického směřování ČR – za zcela zásadní z pohledu plnění závazků klimatické legislativy, bezpečnosti a cenové konkurenceschopnosti dodávek elektrické energie pro průmysl a dopravu,“ vysvětluje viceprezident Hospodářské komory Radek Jakubský.

Státní energetická koncepce postrádá podle Komory důsledné vyhodnocení dopadů do cen energií v ČR, a to včetně mezinárodního srovnání. Pro Hospodářskou komoru není možné zanedbávat ani otázky bezpečnosti a řešení mimořádných situací. Dokumenty postrádají zejména prioritizaci jednotlivých opatření nebo nástrojů pro zvládnutí krizových scénářů. Jejich zapracování do projednávaných materiálů hodnotí Komora jako významně nedostatečné, stejně jako včasnou informovanost podnikatelů.

„Strategické dokumenty musí zohledňovat probíhající strukturální změny v elektroenergetice, a tedy i potřebu nastavení stabilního a predikovatelného regulatorního rámce, který zajistí motivační prostředí pro urychlenou realizaci potřebného rozvoje a posílení energetické soustavy ČR. Nesmí se stát, aby byl průmysl kvůli nedostatku zdrojů omezován. Mějme na paměti, že jsme nejprůmyslovější zemí Evropy,“ dodává Radek Jakubský.