Vládou projednávaný Vnitrostátní plán České republiky v oblasti energetiky a klimatu (dále jen Plán) má vytvořit rámec, jak ČR dosáhne svých cílů v oblasti energetiky a klimatu do roku 2030, přispěje k přechodu na udržitelnou energetiku a snížení emisí skleníkových plynů. Plnění Plánu je navíc pro Českou republiku závazné.

„Je nepřijatelné, že takto významná strategie, která se na evropském poli stává pro ČR závazkem, je předkládána vládě bez komplexní analýzy ekonomických dopadů, i ověření dopadů na naši konkurenceschopnost, a to zejména z hlediska celkových nákladů na energie placené odběrateli, včetně průmyslových zákazníků,“ uvádí Filip Dvořák, viceprezident Hospodářské komory ČR.

Konkurenceschopnost českých a obecně evropských firem je přitom již zásadně ohrožena, jak konstatovala i nedávno zveřejněná Draghiho zpráva. Proto také Komora dlouhodobě upozorňuje na mezery Plánu, ale tato upozornění nebyla ve většině zásadních případů vzata v potaz.

Plán je po letním projednání vládou a jejím vrácením k dopracování opětovně předložen na jednání vlády. Už nad ním ale visí Damoklův meč v podobě infringementu Evropské komise, čímž je vytvořen tlak na jeho schválení i přes všechny jeho nedostatky. Nedostatky, které mohly a měly být odstraněny tak, aby z Plánu vycházející strukturální změny v elektroenergetice neprovázely komplikované legislativní a regulatorní dopady do fungování trhu s energií.

Pozitivně Hospodářská komora ČR hodnotí, že do aktualizovaného Plánu byla doplněna potřeba dobudování 3000 MW řiditelných zdrojů. Pochybnosti má ovšem o tom, jak Plán reflektuje současné tempo vývoje ekonomiky, rozvoje nových zdrojů a výzvy, před kterými stojí český průmysl. Jako nedostatek ale jednoznačně Komora vnímá chybějící ekonomické hodnocení dopadů, a to pro střednědobé i dlouhodobé období, protože ceny energií mohou být velmi vysoké a nekonkurenceschopné. „Plán stojí na modelování budoucnosti české energetiky, které ale nebylo podrobeno ověření realizovatelnosti z hledisek financovatelnosti a technicko-technologického. To může být pro český energeticky náročný průmysl doslova smrtící,“ dodává Filip Dvořák.

Situace je také nepřehledná v otázce implementace systému emisního obchodování na paliva v sektoru budov, silniční dopravy a dalších odvětví tzv. systému EU ETS 2. Na jednu stranu do médií od vrcholových představitelů státu zaznívá, že jednou z hlavních priorit na jednání Rady pro životní prostředí (dne 17. 12.) je odklad systému EU ETS 2. Pravděpodobně proto je také jakýkoli odkaz na tento separátní systém obchodování z Plánu vyškrtnut, ale současně se se zavedením EU ETS 2 v rámci ekonomického modelování implicitně počítá a bez jeho zavedení není reálné v Plánu uvedené dekarbonizačního cíle ČR dosáhnout. Tento nekonzistentní přístup vlády ČR nepřispívá k budování stabilního legislativního prostředí, který navíc ztěžuje soukromému sektoru i běžným občanům se dostatečně včas přizpůsobit nové situaci.

Velmi problematické také bude splnění cíle v oblasti energetických úspor. Stanovený cíl je natolik ambiciózní, že je skoro jisté, že jej ČR nesplní. Přijetím nerealistických závazků se bohužel ČR vystaví důsledkům jejich neplnění.

„Pro Hospodářskou komoru ČR je však zásadní, co bude následovat po přijetí Plánu, tedy jeho implementace, která vyžaduje velmi rychlou reakci státu, přijetí náležitých opatření a plánování odpovídajících nástrojů pro zajištění energetické bezpečnosti a konkurenceschopných cen pro český průmysl,“ uzavírá prezident Komory Zdeněk Zajíček.