Taková pomoc by ale podle prezidenta Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého měla být dobrovolná, nikoliv nařizována vládou jako povinnost. Pokud vláda k povinnosti testovat přikročí, je podle šéfa Komory nezbytné, aby resort zdravotnictví koordinoval veškeré aktivity tak, aby zaměstnavatelé měli jasné, efektivní a legální nástroje, jak nařídit zaměstnanci testování a zároveň zajistit, že taková povinnost bude zaměstnancem naplněna. To se týká zejména případů, kdy vláda nařizuje testování ve firmách, ale neřeší vlastní praktické řešení

. „Jakkoliv toto opatření není nic, co bychom vítali, v současné chvíli ho akceptujeme. Uvidíme konkrétní opatření v náhradách za tyto testy, každopádně nepřistoupíme na prodlevy mezi pořízením a proplacením testu. Uvědomme si ale, že záchyt nemoci ve firmách na jaře byl velmi malý, v desetinách procenta, nelze si proto od plošného testování v podnicích moc slibovat ani na podzim a přes zimu. Zkušenosti z jara ukázaly, že epidemii testování ve firmách nevyřeší, i na jaře navzdory plošnému testování počty nemocných nadále stoupaly. Považuji to spíše za informativní nástroj, jak mohou firmy mapovat nákazu ve svých firmách. Za důležitější považuji dodržování hygienických standardů v provozech a motivaci zaměstnavatelů k očkování zaměstnanců,“ uvedl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. „Testování zaměstnanců jedenkrát týdně potravinářské podniky zvládnou.

Testování všech zaměstnanců antigenními testy je ale nutné podnikatelům kompenzovat,“ je přesvědčena také prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová.

Pokud jde o kompenzace podnikatelům kvůli novým pravidlům, která budou zavedena v restauracích a službách od pondělka, Hospodářská komora připomíná, že kompenzace vždy pokrývaly pouze částečně náklady zcela uzavřených nebo vládou výrazně omezených podniků. Podle dat Hospodářské komory z letošního jara původní programy pokrývaly zhruba 30 % měsíčních nákladů zcela uzavřených nebo polouzavřených provozů. Zbylých 70 % měsíčních nákladů v uzavřených nebo omezených provozovnách podnikatelé hradili půjčkami od bank, penězi od rodinných příslušníků a přátel nebo z vlastních rezerv. Šlo například o nájemné, leasing, energie či pojištění. Řada z nich se zadlužila u svých dodavatelů. Desetina podnikatelů do zavedení nových vládních podpor (COVID Nepokryté náklady, COVID 2021) navíc sítem podpor propadala.