„Cílem koncepční studie je navrátit tuto část břehů Vltavy zpět mezi místa, která volíme nejen jako příjemnou a bezpečnou cestu do práce, ale která jsou atraktivní i pro trávení volných chvil a objevování tajemství mnoha vrstev zdejší bohaté historie,“ uvedla náměstkyně primátorky pro územní rozvoj Petra Kolínská.

Poté, co se Prahou v letech 2002 a 2013 prohnala povodeň, je vozovka na Dvořákově nábřeží ve velmi špatném stavu. Praha se ji nyní chystá opravit – a obnoví přitom i chodníky a přilehlá veřejná prostranství. „Vedle opravy vozovky se v lokalitě chystá i několik další záměrů, jako je vybudování podzemních garáží pod nábřežím, obnova stromořadí či oživení náplavky,“ říká Ondřej Boháč, pověřený řízením Institutu plánování a rozvoje Prahy (IPR Praha), kde studie vznikala. „Nedávno pak proběhlo otevření zahrad Anežského kláštera. Jedním z našich cílů bylo plánované záměry sladit dohromady.“

Část Dvořákova nábřeží, které se říká Na Františku, leží mezi Čechovým a Štefánikovým mostem. Řešené území je tak dlouhé přibližně 750 metrů. Oblast, které se studie věnuje, je specifická i tím, že v ní žije jen velmi málo stálých obyvatel. Vlna asanace započatá v 19. století se na Dvořákově nábřeží zastavila až v 80. letech 20. století. Původní zástavbu nahradily především budovy veřejných institucí. Společná jednání s jejich zástupci se stala důležitou součástí přípravy studie.

„Proběhlo několik kulatých stolů, kde jsme hledali společnou vizi, jak to má Na Františku vypadat,“ popisuje Ondřej Boháč. „Zapojila se Národní galerie, nemocnice Na Františku, Základní škola Curie, ale i hotely President a InterContinental a další instituce.“ IPR Praha do přípravy studie zapojil i občany: na jejich názor se odborníci z IPR Praha ptali přímo na místě, ale i za pomoci internetového dotazníku. Proběhla též urbanistická vycházka a výstupy studie si lidé mohli prohlédnout na výstavě.

A na jaké změny se mohou Pražané těšit? Dojde především ke zlepšení podmínek pro pěší. Přibude též vyznačený jízdní pruh pro cyklisty, a další změny, které lépe propojí páteřní nábřežní cyklotrasu s bočními cyklotrasami, odbočujícími směrem dovnitř města. Na nábřežní komunikaci dojde k rozšíření jízdních pruhů a jejich počet se o jeden sníží. „Touto změnou ovšem nedojde ke snížení kapacity v tomto úseku. Tu určují především krajní křižovatky, kterých se změny tolik nedotýkají,“ vysvětluje Boháč. Komplexní obnovy a doplnění se dočká i stromořadí. Největší navrženou změnou je výměna poměrně choulostivých lip za odolnější druhy javorů.

Dnes schválená koncepční studie slouží jako podklad pro podrobnější projektovou dokumentaci. Změny by se mohly začít realizovat v roce 2018. Podrobnější informace naleznete ZDE.