Celková meziroční inflace byla v dubnu o 0,2 procentního bodu pod prognózou ČNB. Důvodem byly nižší ceny potravin zejména z důvodu znatelného poklesu cen nealkoholických a alkoholických nápojů. Odchylku celkové inflace od prognózy směrem dolů naopak tlumila lehce vyšší než očekávaná jádrová inflace. V ní se již delší dobu pozitivně projevuje pokračující růst domácí ekonomiky a zvýšená dynamika mezd. Na jádrovou inflaci v poslední době působí i zrychlený růst výrobních cen v eurozóně. Prognóza vývoje v dalších složkách inflace, tedy u regulovaných cen, cen pohonných hmot a primárních dopadů změn nepřímých daní, se v dubnu v zásadě naplnila.

Zveřejněná data představují jen lehké protiinflační riziko pro naplnění nové prognózy ČNB. Podle ní se má inflace ve zbytku letošního roku pohybovat v horní polovině tolerančního pásma. K cíli se pak inflace opět vrátí počátkem příštího roku a v jeho těsné blízkosti se bude nacházet i na horizontu měnové politiky, tedy ve druhém a třetím čtvrtletí roku 2018. Důvodem tohoto očekávaného zmírnění inflace bude lehké zvolnění růstu domácích nákladů v následujícím období vlivem zvyšování dynamiky produktivity práce, a to i přes mírně zrychlující růst mezd a ekonomické aktivity. Současně se aktuálně proinflační působení dovozních cen rychle změní zpět na protiinflační, a to v důsledku zvolnění růstu cen zahraničních výrobců v kombinaci s prognózovaným posílením kurzu koruny.

Tomáš Holub, ředitel sekce měnové