Podle zveřejněných údajů zpomalil v říjnu meziroční růst cenové hladiny na 2,2 %. Inflace se tak nadále nachází v horní polovině tolerančního pásma dvouprocentního cíle ČNB. Po očištění o primární dopady změn nepřímých daní se spotřebitelské ceny v říjnu meziročně zvýšily o 2,1 %.

Inflace byla v říjnu o 0,2 procentního bodu pod prognózou ČNB. Za touto odchylkou stál zejména nižší než očekávaný meziroční růst cen potravin a v malé míře i pomalejší růst regulovaných cen. Jádrová inflace a meziroční růst cen pohonných hmot byly v říjnu naopak nepatrně vyšší, než prognóza předpovídala. Primární dopady změn nepřímých daní pak odpovídaly prognóze.

Zveřejněná data potvrzují vyznění aktuální prognózy ČNB. Podle ní zůstávají celkové fundamentální inflační tlaky v tuzemské ekonomice silné, a to zejména v souvislosti s výraznou mzdovou dynamikou a pokračujícím růstem reálné ekonomiky. Současně se obnovilo proinflační působení dovozních cen, do něhož se vedle svižného růstu zahraničních cen promítá nedávné oslabení kurzu koruny. Na přelomu letošního a příštího roku se inflace zvýší, k čemuž přispěje nárůst jádrové inflace, opětovné oživení růstu cen potravin i zrychlení růstu regulovaných cen. V dalším období se však celkové inflační tlaky zmírní v návaznosti na zvyšování úrokových sazeb, obnovené posilování kurzu a postupné zvolňování dynamiky mezd. Na horizontu měnové politiky se tak inflace shora přiblíží k 2% cíli ČNB, na němž setrvá během roku 2020.

Tomáš Holub, ředitel sekce měnové