Podle zveřejněných údajů zpomalil v září meziroční růst cenové hladiny na 2,3 %. Inflace se tak nadále nachází v horní polovině tolerančního pásma dvouprocentního cíle ČNB. Po očištění o primární dopady změn nepřímých daní se spotřebitelské ceny v září meziročně zvýšily o 2,2 %.

Inflace byla v září o 0,2 procentního bodu pod prognózou ČNB. Došlo přitom ke zmírnění protisměrných odchylek od prognózy u cen potravin a jádrové inflace. Ty byly výrazné v předchozích měsících a souvisely zčásti s cenovým vývojem sezónních položek v rámci uvedených dvou segmentů spotřebitelského koše. V září vedle toho došlo k odchylce od prognózy u regulovaných cen směrem dolů. Stalo se tak vlivem zavedení slev na jízdné v autobusové a železniční dopravě pro vybrané skupiny obyvatelstva, jejichž cenový dopad byl vyšší, než prognóza očekávala. Naopak meziroční růst cen pohonných hmot byl v září o něco vyšší než očekávaný. Prognóza vývoje primárních dopadů změn nepřímých daní v září se pak naplnila.

Zveřejněná data potvrzují vyznění stávající prognózy ČNB. Podle ní jsou celkové fundamentální inflační tlaky silné zejména v souvislosti s výraznou mzdovou dynamikou v tuzemské ekonomice. Zároveň odeznělo protiinflační působení dovozních cen, do nichž se promítlo nedávné oslabení kurzu koruny. V dalším období se ovšem celkové inflační tlaky zmírní v návaznosti na pokračující zvyšování úrokových sazeb, obnovené posilování kurzu a snižující se dynamiku mezd. Na horizontu měnové politiky se tak inflace shora vrátí k dvouprocentnímu cíli ČNB. Během roku 2020 pak setrvá v jeho blízkosti.

Tomáš Holub, ředitel sekce měnové