„Litva je zemí vod a kanálů. Stojíme tedy hlavně o její zkušenosti, jak se o Baťův kanál starat a rozvíjet ho. Tato spolupráce taky propojí starosty obcí podél kanálu u nás a v Litvě i podnikatele, jejichž byznys je na vodní cesty navázaný,“ řekl hejtman Jan Grolich.

„Obsahem memoranda je taky vzdělávání mladých lidí, podpora povědomí o cestovním ruchu a vodních cestách. Baťův kanál je symbolem - největší tuzemská vodní cesta každoročně přiláká tisíce turistů k rekreačním plavbám, podél jejích břehů vznikly také desítky kilometrů cyklostezek a tohle je další cesta, jak tento symbol podpořit,“ doplnil připravované memorandum hejtmanův náměstek Jan Zámečník, který má ve své gesci regionální rozvoj.

Navázat spolupráci s Litevci výrazně pomohl Odbor vnějších vztahů Jihomoravského kraje. Spolupráci s Regionální rozvojovou agenturou Kaunas vítá i ředitel obecně prospěšné společnosti Baťův kanál Vojtěch Bártek.

„Litevci mají obrovské zkušenosti s čerpáním EU prostředků na rozvoj cestovního ruchu a v této oblasti bychom si s nimi chtěli vzájemně vyměňovat zkušenosti. Budeme rádi, pokud se podaří i nějaký společný EU projekt. Děkujeme Krajskému úřadu JMK za vytipování takového skvělého partnera,“ doplnil Bártek.

Vodní cesta dlouhá 53 kilometrů, kterou nechal vystavět Jan Antonín Baťa v letech 1934 – 1938, protíná od severu k jihu Zlínský i Jihomoravský kraj. V současnosti přiláká Baťův kanál ročně asi 90 tisíc návštěvníků, kteří se plaví na třech a půl tisících lodí. Jet se po něm dá z Otrokovic na Zlínsku přes Jihomoravský kraj až do slovenské Skalice.