Naprostá většina obnovy lesa je v Krkonošském národním parku přirozená, tedy z tzv. přirozeného zmlazení. V extrémních klimatických i terénních podmínkách horských lesů je přítomnost vegetačního krytu nezbytná, aby nedocházelo mimo jiné k nevratnému znehodnocení půdního prostředí. Proto v určitých lokalitách startujeme přirozené procesy výsadbou některých druhů dřevin.
„K umělé obnově jsme museli přistoupit na 15 hektarech. V procentech se jednalo o 56,5 % listnáčů a 43,5 % jehličnanů. Konkrétně buk tvoří 30,40 %, smrk 30,33 % a jedle 25,36 %. Zbytek jsou další v lese chybějící dřeviny jako javor klen, jeřáb, bříza nebo třešeň ptačí,“ říká ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch. „Kromě sázení jsme některé dřeviny přímo seli. Takto jsme vrátili dřeviny na další dva hektary lesa,“ vypočetl Böhnisch.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva