K těžbě dříví byly v počátcích systematického využívání lesů v daleké minulosti používány různé sekery, později ruční pily „břichatky“, k dopravě sloužily skluzy. V zimě pak bylo dřevo přepravováno po sněhu na saních, z údolí pak plaveno do kraje po vodě. Později se přidaly koňské povozy, motorové pily, automobily a traktory. V podstatně modernizovanější podobě jsou těžební a transportní prostředky používány dodnes.

Při probíhající těžbě dřeva je velmi nebezpečné se pohybovat v místech, kde se kácí. Respektujte proto pokyny na tabulkách, případně vyznačený nebezpečný prostor.

„Těžba dřeva je pro Správu KRNAP jedním z prostředků, jak změnit kulturní, zcela uměle založené lesní porosty do stavu přírodě blízkému. Správa KRNAP ale, oproti minulosti, preferuje co možná nejšetrnější technologie a vítá zapojení místních firem do realizace zakázek,“ říká Václav Jansa, vedoucí odboru péče o národní park. Vzhledem k náročnému terénu v horách převládá těžba motorovými pilami. Nejmodernější technologie – harvestory kvůli jejich značným limitům v horském terénu využíváme jen velmi málo.

V roce 2020 jsme vytěžili 116 432 m3 dřeva. Část dřevní hmoty ponecháváme na místě, zejména v lokalitách, kde chybí podíl mrtvého dřeva v ekosystému, nebo tam, kde by jeho přiblížení bylo zcela nerentabilní. Tato hmota je odkorněna, aby nedocházelo k dalšímu šíření podkorního hmyzu – kůrovců.

Přibližování dřeva probíhá různými prostředky. Využíváme koně, vyvážecí traktory nebo soupravy, lanovky a jejich kombinace. Zejména v použití koní a lanovek Správa KRNAP mezi českými zadavateli těchto prací vede.

V loňském roce jsme lanovky využili k přiblížení téměř 30 000 m3 dřeva, což je necelých 20 % přibližovaného objemu. V předchozích letech byl tento podíl ještě vyšší.

Vyvážecí traktory, soupravy, případně traktory byly využity ve více než 60 % přibližovaného objemu. Jedná se o techniku, u níž je důraz kladen na minimalizaci poškození povrchu půdy. Pokud k němu už dojde, je nutné toto poškození bezodkladně napravit.

Velmi ceněným prostředkem pro přibližování je kůň. Bohužel jich je stále méně a méně. Práce s nimi je velmi náročná a nebezpečná. I přesto je úloha koně nenahraditelná a železný kůň ho nemůže nikdy zcela zastoupit. V loňském roce samostatně koně přiblížili v Krkonoších více než 20 000 m3 dřeva, tedy přes 15 % objemu. Další velký podíl je v kombinaci s lanovkami, kde se koně podílejí na cca 50 % přibližování. Celkem je tedy možné říci, že koně pohnou více než 35 000 m3 dřeva.

Přiblížené dříví je odváženo odvozními soupravami ke koncovým odběratelům. Byli bychom rádi, pokud by byl co největší podíl dříví zpracován v regionu, bohužel většina lokálních zpracovatelů, tedy pil, zanikla a zbylé představují jen zlomek původní kapacity.

Když tedy potkáte výstražné tabulky, uvidíte techniku nebo se budete cítit omezeni nákladním autem, nezlobte se na pracovníky, kteří tuto těžkou práci dělají. Jsou součástí snahy o naplnění cílů Správy KRNAP zlepšit stav lesů a navrátit je blíže přírodě.

Další informace o aktuálním dění na území Krkonošského národního parku i v jeho okolí najdete na facebookovém profilu ZDE.