KRNAP: Proč kácíme vybrané dřeviny na loukách

18.10.2020 17:18 | Zprávy

Krkonošské květnaté louky jsou jedním z pokladů krkonošské přírody, kvůli kterým v našich nejvyšších horách před 57 lety vznikl Krkonošský národní park. Zároveň jde ale o fenomén, který vznikl díky péči krkonošských hospodářů a bez ní by loukám hrozil rychlý zánik. Nyní, ke konci vegetační sezony, přichází období výřezů náletových dřevin, které se snaží obsadit zpátky své někdejší pozice.

KRNAP: Proč kácíme vybrané dřeviny na loukách
Foto: KRNAP
Popisek: KRNAP

Výřezy ploch s náletovými dřevinami provádí naše pracovní četa například na Velkých Tippeltových Boudách nad Velkou Úpou, na lokalitě Nad Velvetou, v Pasekách nad Jizerou, v Dolním Dvoře U Zvonu, na Hromovce, v Horní Dušnici, na Zadních Rennerovkách, Friesových Boudách, ve Sklenářovicích, Bíneru nad Lánovem, v Horních Albeřicích – Krakonošově lomu a v Eliščině údolí.

Náletovými dřevinami, hovorově náletem, rozumíme dřeviny, šířící se zejména semeny z mateřských dospělých jedinců rostoucích v okolních lesních porostech či remízcích. Vlastně se jedná o průkopníky, kteří se snaží pro sebe a svůj druh najít místo k životu. Náletové dřeviny se šíří do lučních porostů, které částečně či zcela pozbyly pravidelnou hospodářskou péči sečí nebo pastvou. Na loukách se zprvu objevují keře, zpravidla hloh nebo růže šípková, později semenáčky listnatých a jehličnatých stromů. Z luk naopak pomalu mizí druhy rostlin milující světlo, a jsou nahrazovány druhy, které lépe snáší zastínění. Louky se tak relativně rychle mění v les. V nižších polohách ve smíšený, ve vyšších polohách jehličnatý. To je znamením nadcházejícího zániku květnatých luk, ztráty druhového bohatství kvetoucích bylin i řady hmyzích druhů, ale i odkazu minulých generací lidských obyvatel Krkonoš. Nálety na neobhospodařovaných loukách vyrostou za pár let. Návrat louky zpět k její původní květnaté bohatosti může trvat mnohem déle.

Rozsáhlé luční enklávy naši předci vytvořili svou těžkou prací, aby dokázali v drsných horách přežít. V Krkonoších lidé začali louky vytvářet už ve vrcholném středověku a na vzniklých budních enklávách se hospodařilo až do konce druhé světové války. Díky hospodaření, trvajícímu bezmála 500 let, vznikla v Krkonoších unikátní luční společenstva s vysokou přírodní a kulturní hodnotou. Po válce, kdy museli původní hospodáři odejít, mnohé louky na celá desetiletí o pravidelnou péči přišly.

Z porovnání ortofoto snímků z padesátých let a ze současnosti je patrný úbytek více než poloviny původní rozlohy krkonošských luk. Správa KRNAP se pomocí několika běžících projektů na podporu lučních společenstev rostlin a živočichů snaží zachovat a obnovit péči na nejcennějších loukách, které tu po našich předcích zbyly. Proto na vybraných loukách kácíme náletové dřeviny, aby louky opět dostaly, co potřebují - pravidelné hospodaření. Seč na seno, pastva dobytka, pravidelné hnojení a mnoho dalšího jim po mnoha letech pomůže navrátit květnatou tvář.

Projekt: Obnovný management krkonošských luk (CZ.05.4.27/0.0/0.0/19_120/0010296), Operační program Životní prostředí.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Skandál týkající se sexuálního a fyzického zneužívání dětí v německých mateřských školách

Německem a Rakouskem otřásá skandál týkající se sexuálního a fyzického zneužívání dětí v mateřských školách. Nadace „Original Play“ zde čelí těžkým obviněním z poskytování služeb pedofilům a následnému přístupu do mateřských škol, kde v rámci her mělo podle výpovědí dětí a jejich rodičů a psychologů...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Písařův rybník obnovily v západních Čechách Lesy ČR

22:03 Písařův rybník obnovily v západních Čechách Lesy ČR

Písařův rybník v přírodním parku Český les obnovily za bezmála milion korun Lesy České republiky. Po…