Kaple Panny Marie Bolestné pod hradem Kámen, která sloužila od druhé poloviny 17. století jako hrobka rodu Malovců, prochází generální opravou, a to včetně restaurování téměř kompletního exteriéru, interiéru a mobiliáře. Chátrající a nevyužívanou kapli získal Kraj Vysočina darem od českobudějovického biskupství v roce 2018. Generální oprava téměř všeho bude hotová na podzim 2021. Kraj Vysočina za ni zaplatí více než 17 miliónů korun, kapli opravuje bez dotací. „Stavebně je zrekonstruována zhruba polovina objektu, složitější práci mají ale restaurátoři. Ti jsou pravidelně překvapováni odkrytými poklady. Není tak dopředu jisté, v jaké míře je barokní mobiliář zachován, co bude nutné restaurovat a co nahradit novým prvkem,“ informoval Martin Kukla, náměstek hejtmana Kraje Vysočina pro oblast ekonomiky a majetku.

„Na mobiliáři se restaurátoři zaměřují především na odkryv původní polychromie, zlacení a stříbření s lazurami na plastikách z interiéru celé kaple bez ohledu na to, zda byla daná plastika umístěna na některém z oltářů, či nikoliv. Postupně jsou restaurovány původní konsekrační kříže z doby Jana Kryštofa Malovce a připravuje se restaurování iluzivní balustrády na kruchtě kaple pocházející ze stejného období jako kříže. Kaple je liturgický prostor, který se v době svého vzniku řídil poměrně striktními zvyklostmi, většina věcí, které byly objeveny a odkryty, byly očekávatelné. To co památkářsky naladěné kolegyně a kolegy, a samozřejmě i mě, potěšilo, je míra zachování původní malovcovské výzdoby, ať již to je blankytné zrcadlo na klenbě nad hlavním oltářem, či již zmiňované původní lazury na stříbře. Obnovení a restaurování všech těchto fragmentů a jejich následné doplnění povede k tomu, že z kaple vznikne opravdu mimořádný prostor s velmi silným geniem loci,“ popisuje blízkou budoucnost ředitel Muzea Vysočiny Pelhřimov Ondřej Hájek.

Dominantním prvkem kaple byly a budou varhany. Podle informací Ondřeje Hájka jsou de facto před dokončením. Upozorňuje však, že v jejich případě to není otázka pouze opravy varhanní skříně spojené s nakašírováním píšťal, aby to vypadalo. Generální opravou prošel i samotný nástroj, a tak po jejich instalaci opět po dlouhé době naplní prostor kaple jejich krásný zvuk. Varhany a lavice z lodi kaple u varhan patřily k nejpoškozenějším částem mobiliáře kaple. „V minulosti se kdosi bavil tím, že rozšlapal téměř všechny cínové píšťaly, ty již nešlo zachránit, a rozkopal píšťaly dřevěné, ty se vesměs zachránit podařilo. Je tedy zřejmé, že cínové píšťaly budou ve varhanním nástroji zcela nové, byť s identickým laděním jako ty předchozí. U lavic byla neřešená vlhkost příčinou jejich destrukce, došlo k úplnému zničení spodního nosného rámu a podlahy obou bloků lavic. Nicméně vzhledem k použitým konstrukčním technologiím zbytků nosného rámu a podlahy lze předpokládat, že tato smrková konstrukce již kdysi nahradila konstrukci předchozí, a tudíž není původní. U lavic se tedy jedná o nevratné poškození cca z 30 %. Dlužno podotknout, že těchto 30 % nikdy neneslo žádný výzdobný prvek a jedná se pouze o technickou konstrukci,“ doplňuje Ondřej Hájek.