„Podporujeme tak populaci kriticky ohrožených dravců,“ vysvětlil Petr Zvolánek ze státního podniku Lesy ČR. Ve vypouštěcí kleci rarozi deset dní pozorovali okolí, aby se po vzletu zorientovali a měli možnost se do „prozatímního domova“ vrátit. Předtím pobývali u sokolníka ve voliéře, kde je vychovali vlastní rodiče. „Díky nim si zafixovali schéma hnízdní péče i obraz raroha jako vzoru pro výběr budoucího partnera. To je velmi důležité, protože je nic nebude mást a vyhledají v době své pohlavní dospělosti, tedy někdy ve třech letech, opět raroha,“ pokračoval Zvolánek.

Podle něj budou nyní oba ptáci zkoušet své letové možnosti a až získají jistotu, začnou si sami hledat potravu v přírodě. Do té doby pro ně bude v kleci připravená. „Zdokonalování v letu i lovu je dáno geneticky,“ dodal znalec dravců a lesní pedagog Petr Zvolánek. V posledních několika letech tak státní lesníci rozšířili populaci těchto ohrožených ptáků o více než pět desítek.

Raroh velký z čeledi sokolovitých dorůstá 47 až 55 cm s rozpětím křídel 105 až 129 cm. Má převážně hnědé peří s šedými letkami. Živí se zejména hlodavci a ptáky, které uloví. Hnízdí na skalních římsách nebo na stromech v opuštěných hnízdech jiných větších ptáků. Je ohroženým druhem, sídlí především v Asii. Stejně jako Slovensko nebo Maďarsko je Česká republika jeho tradičním evropským teritoriem. Zároveň je poslední zemí na severozápadě areálu, v němž raroh sídlí.