Počátkem roku 2016 vstoupilo v účinnost klíčové opatření – kontrolní hlášení DPH, bez kterého nelze efektivním způsobem bojovat proti fenoménu karuselových podvodů a uplatňování odpočtů DPH na základě zfalšovaných faktur, jejichž nárůst je v České republice v současnosti alarmující. Nový rok se však zároveň stal spouštěčem nové vlny jeho neoprávněné kritiky. I přes celou řadu vysvětlení ze strany Ministerstva financí a Finanční správy tak stále dochází k mystifikaci a šíření neopodstatněné paniky mezi podnikateli.

Dle kritiků získává Ministerstvo financí zavedením kontrolního hlášení obrovské množství velmi citlivých dat o všech společnostech, díky čemuž bude mít přehled například i o tom, jaké má daná firma obchodní partnery. Skutečně? Kontrolní hlášení totiž obsahuje pouze taková data, která plátci DPH potřebují již dnes pro správné sestavení daňového přiznání a správce daně k nim má přístup již podle stávajícího zákona o DPH. Tímto systémem tak Finanční správa nezískává žádné nové údaje, pouze je eviduje v jiné struktuře a v reálném čase tak, aby byla schopna včas předejít vyplácení neoprávněně nárokovaných nadměrných odpočtů. V žádném případě se tak nejedná o kompletní souhrn fakturačních údajů, ze kterých by bylo možné zjistit obchodní strategie či obchodní tajemství. Správci daně mohou vyčíst pouze to, mezi kým a kdy proběhl obchod a celkovou cenu fakturovaného plnění. Důvěrné informace se do kontrolního hlášení neuvádí. Vyčteme z něj akorát to, že subjekt A prodal za milion korun subjektu B.

Ani obava, že shromažďovaná data nejsou dostatečně chráněna a hrozí jejich zneužití například v konkurenčním boji, není na místě. Dlouhodobě zdůrazňujeme, že údaje získané Finanční správou za účelem správy daní jsou obecně velmi přísně chráněny řadou bezpečnostních opatření. Systém kontrolního hlášení tak není výjimkou a naopak je spojen s ještě vyšší mírou elektronického zabezpečení a automatizací při zpracování dat. To bude probíhat pod dozorem přibližně 20 pověřených analytiků s bezpečnostní prověrkou NBÚ na stupeň důvěrné, kteří budou s daty pracovat na speciálním pracovišti v Pardubicích. Abychom již do budoucna předešli jakýmkoliv spekulacím, je nutné zdůraznit, že vzhledem k přísným pravidlům nebude mít k datům přístup ani generální ředitel Finanční správy, natož ministr financí.

Pokud analytické centrum vyhodnotí údaje o transakcích jako rizikové, dostanou správci daně údaje z kontrolního hlášení konkrétního plátce v takovém rozsahu, aby s nimi mohli pracovat stejným způsobem, jako při současné daňové kontrole, která však již nebude pouze namátková ale přesně cílená. Díky této rychlé identifikaci problému se kontroloři budou moci více soustředit na provádění konkrétních kontrol a důkazních řízení tak, aby předešli vyplacení neoprávněně nárokovaných nadměrných odpočtů. Jinými slovy, kontroloři budou pracovat s menším množstvím dat, provádět na základě podnětu od centrálního analytického pracoviště jen cílené kontroly a tím efektivně snižovat daňové úniky na DPH.

Cílem kontrolního hlášení je eliminovat podvodné odlévání desítek miliard korun ročně z veřejných rozpočtů, nikoliv podnikatele zbytečně administrativně zatížit, jak zaznívá ze strany kritiků. Struktura kontrolního hlášení byla koncipována v nezbytně nutné míře tak, aby byl správce daně schopen dosáhnout požadovaných cílů a současně jeho vyplnění společně s podáním způsobilo minimální administrativní zatížení. Vezmeme-li v úvahu, že zavedením kontrolního hlášení dojde jen v prvních letech k navýšení daňových příjmů o deset miliard korun ročně, považujeme toto zatížení za adekvátní. Na druhou stranu poctiví plátci díky tomuto opatření již nebudou obtěžováni dlouhým prověřováním vykázaných nadměrných odpočtů a nárok na odpočet jim bude vrácen v kratším čase. Zatímco od všech právnických osob jsou data požadována měsíčně, od fyzických osob jen čtvrtletně. Toto zjednodušení pro fyzické osoby vychází ze zjištění, že v současné době jsou karusely páchány převážně prostřednictvím právnických osob. A právě na to je kontrolní hlášení primárně namířeno.

Odmítáme také argument, že jsme spolu s Finanční správou ve věci kontrolního hlášení zanedbali informovanost podnikatelských subjektů. Od prosince 2014, kdy toto opatření vstoupilo v platnost, jsme spustili rozsáhlou informační kampaň, jejíž součástí byla celá řada tiskových zpráv, televizních vystoupení, desítky článků v celostátních novinách i na internetu, dále přednášky a debaty pro odborné svazy a komory, informační plakáty na úřadech a letáky, pravidelná komunikace s vývojáři účetních a ekonomických programů, helpline na technické a speciální e-mailová adresa ostatní dotazy a především webové stránky Finanční správy. V průběhu listopadu byl navíc všem plátcům DPH prostřednictvím datové i emailové schránky a formou SMS zaslán informační leták.

Jsme přesvědčeni, že eliminace daňových podvodů a efektivní výběr stávajících daní je cestou k budoucímu snižování daňové zátěže. Účinnost klasických namátkových kontrol prováděných Finanční správou však přestala být v důsledku nárůstu karuselových podvodů ve stávajícím systému DPH dostačující. Pokud by systémové opatření typu kontrolního hlášení nebylo zavedeno, Česká republika by pro zajištění zdrojů do veřejných rozpočtů musela přistoupit ke zvyšování sazeb daně. To by postihlo zejména ty podnikatele, kteří daně platí, proto se s takovými kroky Ministerstvo financí neztotožňuje.

Gabriela Štěpanyová,
odd. Vnější vztahy a komunikace