Cílem předlohy je umožnit centrální bance v případě potřeby včas reagovat na makroekonomická rizika na nemovitostním a hypotečním trhu, která by mohla narušit finanční stabilitu. Stávající legislativa umožňuje ČNB vydávat bankám doporučení, aby při poskytování hypoték dodržovaly vybrané úvěrové ukazatele. ČNB doposud ve svých doporučeních operovala s ukazateli sledujícími výši hypotéky k hodnotě zástavy (ukazatel LTV), výši příjmů žadatele k celkovému zadlužení (ukazatel DTI) a výši splátky (ukazatel DSTI). Tato doporučení však nejsou právně závazná. „Právní závaznost regulace hypoték je zásadní podmínkou pro zajištění rovných podmínek na trhu a zabránění nekalé konkurenci. Chceme, aby centrální banka měla účinné nástroje pro dohled nejen nad domácími bankami, ale i nad zahraničními či nebankovními poskytovateli hypoték. Zajistíme tím větší stabilitu bankovního a hypotečního trhu,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová.

Díky novele bude centrální banka moci stanovit horní hranici u jednoho ukazatele, u kombinace dvou ukazatelů, anebo u všech tří ukazatelů, a to závazně, s možností efektivního vymáhání dodržování. Přitom obdobné právně závazné limity úvěrových ukazatelů  si do svých zákonů zakotvily i jiné země EU, například Slovensko či Rakousko. Doplnění této kompetence pro ČNB doporučily České republice také Mezinárodní měnový fond a Evropská rada pro systémová rizika.

Novela současně obsahuje automatické úlevy pro mladé žadatele. Pokud ČNB v budoucnu stanoví závazné limity úvěrových ukazatelů, pak budou jejich horní hranice pro žadatele ve věku do 36 let mírnější oproti těm, které by platily pro ostatní žadatele. Konkrétně v případě LTV bude limit vyšší o 10 procentních bodů, DSTI vyšší o 5 procentních bodů a DTI vyšší o jednoroční násobek čistých příjmů. „Mladí žadatelé o hypotéky jsou specifickou skupinou, která na počátku ekonomické aktivity často disponuje nízkými úsporami a relativně nižšími příjmy. A mohou tak mít logicky složitější naplnit závazné úvěrové ukazatele. Tímto návrhem to zohledňujeme. Jednoduše řečeno chceme, aby byly hypotéky a s nimi vlastní bydlení pro mladé rodiny v rámci možností co nejdostupnější,“ doplňuje ministryně financí.

V případě manželů nebo registrovaných partnerů bude navíc dostačující, aby méně než 36 let bylo jen jednomu z nich. Nadále bude platit, že u každého žadatele musí banka řádně prověřit jeho úvěruschopnost. Banky tak budou v případě všech žadatelů postupovat individuálně a posuzovat, jak velký úvěr budou z hlediska perspektivy svých příjmů schopni splácet. Úvěrové ukazatele tak budou paralelním testem, zda hypotéku poskytnout či nikoli.

Předloha také zavádí tolerovanou 5% objemovou výjimku, tj. na pět procent úvěrů se limity u hypoték vůbec neuplatní. Tato výjimka umožní bankám individuálněji posuzovat žadatele a přihlédnout například k zajištění úvěru obytnou nemovitostí i v případech, kdy není jeden či více ukazatelů splněn. Ovšem nadále platí povinnost i u těchto případů posoudit úvěruschopnost žadatele. Nová pravidla se nebudou vztahovat na již sjednané hypotéky, pokud nedojde k jejich dodatečnému navýšení.

Dalším významným bodem navrhované novely je rozšíření pravomocí ČNB pro provádění obchodů na volném trhu, které jsou nezbytné pro efektivní výkon její měnové politiky. Otázka případného využití nových nástrojů je plně v kompetenci ČNB. „V loňském roce jsme v reakci na pandemii koronaviru připravili rychlou novelu zákona, která centrální bance umožnila obchodovat na volném trhu s bankami i nebankovními subjekty. Šlo o rychlé řešení s účinností jen do konce letošního roku. Chceme ale, aby tato širší možnost zůstala centrální bance zachována i nadále - ostatně takto šířeji nastavené mantinely jsou běžné i v zahraničí,“ uvádí Alena Schillerová.

Návrh umožní ČNB i nadále provádět obchody s cennými papíry (včetně státních dluhopisů) s delší splatností a také s více možnými protistranami. Vedle bank, poboček zahraničních bank, spořitelních a úvěrních družstev se jedná i o pojišťovny, penzijní společnosti a další institucionální investoři. Stabilní domácí finanční trh je jednou z podmínek pro efektivní výkon měnové politiky. V tuto chvíli nelze predikovat další vývoj na finančních trzích, ale je zároveň potřeba mít k dispozici adekvátní nástroje bez nežádoucích omezení a zajistit si tak flexibilitu pro možnou reakci.

Navržené změny jsou v souladu se změnami v provádění měnové politiky v celosvětovém měřítku a zejména v EU, respektive v eurozóně, k nimž došlo od vypuknutí globální finanční a ekonomické krize. „Volnější limity obchodů naší centrální banky umožní pružněji reagovat na nepředvídatelné události vyžadující změny v nastavení měnové politiky. Státní dluhopisy současně získají na atraktivitě u investorů z řad nebankovních finančních institucí, což státu může ušetřit stovky milionů na úrocích při obsluze státního dluhu. Ušetřené peníze můžeme letos využít při boji s pandemií. Navíc po roce 2021 budou z této změny těžit i budoucí vlády,“ uzavírá ministryně financí.