Veškeré stavební a rekonstrukční úpravy by měly skončit v roce 2025 s tím, že Průmyslový palác posléze nabídne jeden z největších krytých prostor pro akce ve střední Evropě, a to se špičkovým zázemím i pro ty nejnáročnější nápady v oslovení zákazníka či široké veřejnosti.

Nová konstrukce je nejen identicky vyrobena dle původních návrhů, ale shoduje se také s konstrukcí v pravém křídle. Nyní je však mohutnější kvůli nutnosti většího zatížení a také kvůli novým požadavkům, jako je zateplený střešní plášť s technologickým zatížením zevnitř. Konstrukce musí rovněž vyhovět novodobým stavebním normám, v zásadě se však liší od té původní pouze tím, že je svařována, nikoliv nýtována.

„Jedná se o unikátní rekonstrukci, co do rozsahu, tak do použitých technik. V dnešních dnech budova roste znovu zpátky do oblak. Důslednou rekonstrukcí za účasti restaurátorů prochází maximum toho, co je možné. Vždy s pečlivým ohledem na historický ráz budovy. Na rekonstrukci spolupracuje také celá řada odborníků na řemesla, která se už běžně neprovozují, například v případě vitráží nebo ozdobných štukových prvků. Je radost pozorovat, jak na stavbě vše šlape a s jakým zápalem se tomuto projektu všichni zúčastnění věnují. Průmyslový palác představuje monumentální vstupní bránu do Stromovky. Pokud se v průběhu rekonstrukce neobjeví žádné neočekávané situace, veřejnosti začne palác opět sloužit už v tomto volebním období. Za nastartování rekonstrukce patří díky bývalému pražskému náměstkovi pro finance Pavlu Vyhnánkovi,“ říká radní hl. m. Prahy pro majetek, transparentnost a legislativu Adam Zábranský.

„Tyto dny jsou pro nás velkým milníkem, protože dostavba levého křídla Průmyslového paláce dospěla do stádia, kdy začíná růst směrem nahoru. Po tak dlouhé době, kdy jsme na rekonstrukci paláce všichni čekali, je to skutečně zásadní událost. I přes všechny překážky dané z vyšší moci v uplynulém i tomto roce vše běží dle plánu a já se moc těším, až tady budeme stát u každé další jedné fáze a sledovat postupný růst tohoto historického skvostu až do slavnostního zahájení a jeho znovuotevření,“ komentuje předseda představenstva Výstaviště Praha, a. s. Tomáš Hübl.

Montáž ocelové konstrukce postupuje v jednotlivých krocích. Před betonáží stropu suterénu byly osazeny kotevní desky, na které byly následně namontovány základové patky pro sloupy. Zvednutím prvního sloupu vazby ocelové konstrukce pomyslně odstartovala etapa renovace směrem vzhůru. Přibližně do měsíce je v plánu montáž dvou ocelových vazeb včetně propojujících vaznic na západní straně levého křídla, které tvoří devatenáct dílů, které budou vzájemně propojeny. V dalších etapách přibude vždy jeden další rám příčných vazeb.

„Na staveništi stojí dva jeřáby, které budeme kombinovat vždy alespoň s jedním autojeřábem, někdy i dvěma a využijeme minimálně dvě montážní plošiny,“ popisuje David Čech, vedoucí projektu ze společnosti Metrostav DIZ, která obnovu realizuje ve sdružení se společnostmi Avers, Syner a Metrostav. Každá vazba se podle něj skládá ze čtyř hlavních montážních dílů, po dvou sloupech a dvou příčlích. „Sloup a příčle se spojují montážními svařovanými spoji, vytvoří tak polovinu oblouku, který se ve spodní části uloží na kotevní patky a ve vrcholu spojí, v místě kruhového čepu, s druhou polovinou oblouku,“ doplňuje detaily.

Konstrukce pravého křídla a střední haly

Původní nosná ocelová konstrukce střední haly a pravého křídla pochází z roku 1891. V roce 1954 bylo pravé i levé křídlo upraveno a zesíleno, aby uneslo vestavbu. Stav konstrukce střední haly v místech, kde nebyla vystavena nepříznivým podmínkám, odpovídá stáří a dosavadní údržbě, stačí zde tedy sanace s tím, že hotová je asi ze čtvrtiny. Koroze zásadně zapůsobila tam, kde do konstrukce zatékalo nebo kde čelila nepříznivým povětrnostním podmínkám – například na věži nebo fasádě – kvůli tomu je nutná výměna určitých částí. To se týká například nohou hodinové věže, které jsou nově vyráběny bez mezer, aby se v nich nedržela voda. Na střední halu paláce by se měly vrátit příští rok na jaře.

Ve střední hale se uskutečnila demontáž všech poničených vitráží ze západní strany a pokračuje sanace technologických kanálů a foyer. V pravém křídle vzniká šest propojů pro vzduchotechnická vedení mezi vznikajícím suterénem s jeho hlavní lodí. Budují se nové kolektory a na podzim začne oprava ocelových konstrukcí včetně svěšeného podhledu.

Zajímavosti

• Hmotnost jedné příčné vazby (rámu) je cca 17,4 tuny.
• Předpokládaná celková hmotnost všech prvků ocelové konstrukce levého křídla je 412,7 tuny.
• V levém křídle bude celkem 9 příčných vazeb s roztečí 11,85 m, složených z celkem 36 dílů, mezi vazbami je vždy 11 vaznic, celkově tedy 88 ks.
• V levém křídle bylo vybetonováno 100 % základové desky a vnitřních sloupů suterénu bez přístavků a 70 % obvodových stěn. Dosud bylo vybetonováno 3060 m3, tj. cca 380 mixů, a 700 tun výztuže.
• Strop je aktuálně vybetonován ze ?. To znamená 950 m3, tedy cca 120 mixů a 150 tun výztuže.
• Celkem je v paláci 554 ozdobných štukových prvků (pravé i levé křídlo). Z toho je polovina restaurována na pravém křídle a druhá polovina byla vyrobena odlitím do forem vyrobených z obtisku originálních prvků. Vytvořeno bylo 44 forem pro odlívání 14 druhů štukatérských prvků (některé prvky se skládají z více forem).
• Na severní straně v suterénu vzniká šest propojů pro vzduchotechnická vedení, která propojí nově vznikající suterén s jeho hlavní lodí. Jedná se o celkem složitou operaci prostupů v nestabilních základech tvořených opukovou rovnaninou.
• Oprava stropu v pravém křídle začne na podzim. Dojde k jeho postupné částečné demontáži při celkovém jeho podepření, odstraní se výplně kazet a proběhne sanace ocelové konstrukce.