MPO: Do České republiky se v prvním čtvrtletí roku 2023 nedovezl žádný plyn z Ruska

24.04.2023 7:05 | Tisková zpráva

Česká republika se v prvním čtvrtletí roku 2023 dokázala zbavit závislosti na dovozu plynu z Ruska. Z celkového objemu 1,71 miliardy metrů krychlových dovezeného plynu přiteklo 100 procent přes Německo. Přes Slovensko, které je jediným místem, kudy mohou na české území potrubní dodávky z Ruska proudit, žádný plyn v tomto období nepřitekl. Dodávky přes Německo tvoří zkapalněný plyn z Belgie a z Holandska a dále plyn z Norska.

MPO: Do České republiky se v prvním čtvrtletí roku 2023 nedovezl žádný plyn z Ruska
Foto: mpo.cz
Popisek: Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR - logo

„Poprvé v moderní historii České republiky se stalo, že jsme se během prvního čtvrtletí roku plně obešli bez dodávek plynu z Ruska. Je to velký úspěch. Nevím o jiné zemi, která by se dokázala z roku na rok zbavit téměř stoprocentní závislosti na dovozu plynu z Ruska. Přispěli jsme k tomu všichni, protože zásadní roli sehrálo snížení spotřeby,“ popisuje ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela a dodává: „Neznamená to ale, že máme vyhráno. Před letošní zimou bude mít Evropa pro přípravu na zimu k dispozici bez ruských dodávek méně plynu, než měla dřív, takže dodržovat zodpovědný přístup ke spotřebě plynu i nadále bude potřeba.“

Zásoby plynu k 20. 4. 2023 dosahují 1 668 milionů metrů krychlových. K 20. dubnu je to nejvyšší hodnota podle dostupných dat minimálně od roku 2015, kam sahají data MPO. V letošním prvním čtvrtletí došlo také podprůměrnému poklesu zásob v období od 1. ledna do 20. dubna. Letos zásoby poklesly v uvedeném období o 1 285 milionů m3, průměrný pokles v letech 2015 – 2023 byl 1 450,3 milionů m3.

Hlavní roli v tomto vývoji hraje snižování spotřeby plynu. Spotřeba plynu v letošním roce v období od 1. ledna do 16. dubna dosáhla podle předběžných propočtů 2,895 miliardy metrů krychlových. Spotřeba plynu se tak v tomto období snížila o 13,6 % oproti minulému roku a o 19,7 % oproti průměrné spotřebě posledních tří let. Průměrná denní v tomto období přitom byla pouze o 0,2 stupně nižší než v roce 2022 a o 0,7 stupně nižší, než byl průměr posledních tří let.

Kromě snížení spotřeby sehrály významnou roli v současné situaci také alternativní dodávky plynu. Ten do Česka totiž nyní teče pouze přes Německo, kam se žádné potrubní dodávky plynu z Ruska od uzavření plynovodu Nord Stream dostat nemohou. Základem toho jsou, mimo norského plynu,  především nové dodávky LNG z Belgie a z Holandska. Ty meziročně vzrostly o 124 procent. Zatímco loni za první čtvrtletí přiteklo z Belgie a z Holandska do Německa 49,2 TWh plynu, letos to bylo 110,3 TWh. Za loňské první čtvrtletí představovaly dodávky LNG do Německa 15,7 % z celkových dodávek plynu, letos to za první čtvrtletí bylo 46,9 %. Dodávky plynu z Norska do Německa představovaly letos 49,7 % z celkových dodávek.

Právě navýšení dodávek LNG do Evropy hraje významnou roli v zásobách plynu v Evropě.  Zatímco průměrná naplněnost zásobníků v EU byla loni na velmi nízké úrovni, nyní jsou evropské zásobníky v průměru naplněné na přibližně polovinu své uskladňovací kapacity. „S tím, jak se zvyšuje pravděpodobnost, že se Evropa dokáže na tuto zimu připravit a obejde se během ní bez dodávek plynu z Ruska, stabilizuje se také jeho cena a vrací se na předválečnou úroveň do doby, kdy Rusko již s dodávkami plynu manipulovalo tak, aby evropské státy měly co nejnižší zásoby plynu v době zahájení agrese proti Ukrajině,“ komentuje ministr Síkela s tím, že s cenou plynu klesá také cena elektřiny, která je na ni navázaná.

Síkela však zároveň upozorňuje na to, že celkový objem dodávek do Německa bez plynu z plynovodů Nord Stream a Jamal logicky klesl. „Celkový dovoz plynu do Německa byl letos v prvním čtvrtletí více než o pětinu nižší, než tomu bylo v předchozím roce. Podobné to bylo se saldem dovozu a vývozu plynu do České republiky, takže mezinárodní tranzit plynu přes naše území velmi výrazně poklesl.. Právě proto je potřeba stále pamatovat na to, že každý ušetřený kubík nám pomáhá s přípravou na příští zimu a s tím, abychom ji zvládli i bez dodávek z Ruska,“ doplňuje ministr Síkela.

Stav zásob k 20. dubnu daného roku

Rok

V milionech m³ plynu

2015

234,6

2016

641,6

2017

614,5

2018

345,4

2019

1 529,4

2020

1 346,1

2021

461,7

2022

776

2023

1 668,3

 

Spotřeba 1. 1. – 16. 4.

Rok

V milionech m³ plynu

2020

3 440,2

2021

4 023

2022

3 352,2

2023

2 895

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Myslíte, že zvýšení trestů pro pašeráky stačí?

Podle mě jsou téměř nepostižitelní, protože se je málokdy podaří vůbec chytit. Ale když jste toto téma nakousla, tak jaké tresty jim hrozí teď a jaké navrhujete? A máte taky nějaký účinný plán, jak ochránit naše hranice? A co si vůbec myslíte, že teď bude, když Asadův režim padl? Je to dobře nebo ne...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

HZS: Profesionální a dobrovolní hasiči jednali o společné budoucí strategii

7:14 HZS: Profesionální a dobrovolní hasiči jednali o společné budoucí strategii

Zástupci vedení Ministerstva vnitra – generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR se seš…