Skupina zdůrazňuje, že vzhledem k rychlosti šíření varianty omikron je důležité nastavit takové procesy krizového řízení a rozhodování, které mají odpovídající rychlost a flexibilitu, a považuje za nutné prodloužení nouzového stavu. Z praktických opatření skupina doporučuje maximálně urychlit podání třetích dávek vakcín, testovat ve firmách i školách 2x týdně a to i očkované, distribuovat lidem kvalitní antigenní testy zdarma, a spustit kampaň vysvětlující nutnost dodržovat levná opatření, jako nošení respirátorů. 

Stanovisko podrobně odpovídá na otázky ohledně vážnosti nákazy variantou omikron a možnosti reinfekcí. Vysvětluje, že imunita u lidí, kteří jsou očkovaní, nebo už dříve onemocnění prodělali, pravděpodobně částečně chrání před vážným průběhem. Současný výzkum podle MeSES ukazuje, že i když se omikron umí vyhýbat protilátkám, další linie obrany v podobě takzvané buněčné imunity funguje pořád dobře, a nejspíš brání mnoha těžkým průběhům. Zrádnost interpretace dat z jiných zemí vysvětluje člen skupiny Jan Kulveit, který se zabývá matematickým modelováním epidemií: „Když se omikron šíří v populaci, kde velká většina nakažených nějakou předchozí imunitu má, dá se čekat mnoho mírných případů, zvlášť pokud je to populace mladá. Bohužel z toho nic neplyne pro závažnost onemocnění u někoho z rizikové skupiny, kdo se ani neočkoval, ani nemoc neprodělal.” Varuje před tím, aby spekulace o mírných průbězích nevedly lidi k odkládání očkování: „Pokud se dnes v Česku třeba neočkovaný šedesátník s nadváhou uklidňuje tím, že v Africe u třicátníků, kteří dříve prodělali betu, je to mírná nemoc, tak to není správná úvaha. Všichni bychom rádi aby nebezpečnost viru poklesla, a covidu máme plné zuby, ale to že si to přejeme neznamená, že to tak je,” dodává Kulveit. 

V části o možných scénářích vrcholu vlny stanovisko popisuje několik možností, od vlny výrazně menší než předchozí, až po obávaný kolaps zdravotního systému. Ve všech případech MeSES doporučuje rozšířit testování, testovat i očkované, a distribuovat lidem kvalitní antigenní testy zdarma. Důvodem je i očekávané přetížení systému PCR testování při rychlém růstu vlny. Stanovisko MeSES popisuje i scénář, kdy by varianta omikron měla lehčí průběh, ale přesto došlo k zahlcení zdravotnictví. Jan Kulveit k tomu dodává: „Mnoho lidí si myslí, že pokud bude omikron třeba o polovinu mírnější, oproti deltě skončí v nemocnici jen polovina lidí na stejný počet nakažených, tak máme vyhráno. Nerad jsem poslem špatných zpráv, ale tak to není. Ve skutečnosti hodně nakažlivá varianta, která se šíří dost rychle, dokáže přetížit nemocnice, i když má nemoc o něco mírnější průběh. Takže nezbude než nějak brzdit.” Mezioborová skupina doporučuje nejdříve zavádět opatření, která jsou levná a méně omezující - tam řadí třeba testování a roušky. V horších scénářích ale může být nutné i “omezení otevírací doby, omezení velikosti akcí, omezení shromažďování, omezení setkávání”.

Stanovisko dále upozorňuje na praktické dopady rozšíření varianty omikron na léčbu. V Česku používané protilátkové koktejly jsou proti variantě neúčinné, a MeSES na základě posledních studií doporučuje, jakými léky je lze částečně nahradit. „Léčba monoklonálními protilátkami nám pomohla zachránit dost životů, když došlo k podání včas, tak fungovala skvěle. Protilátky které fungují proti omikronu v Česku zatím schválené nejsou, takže je třeba je zajistit. Příchod nových antivirotik (molnupravir, paxlovid) je v této době také dobrou zprávou a doufejme, že jejich podání bude vhodné pro velkou skupinu pacientů, a hlavně – že jich bude dostatek. Když k tomu dodám, že je třeba se očkovat (opět zdůrazním posilující dávky), a na léčbu nespoléhat, tak to zní, že opakujeme pořád totéž dokola, ale ono to skutečně v tuhle chvíli je to nejlepší, co můžete udělat.” vysvětluje Petr Smejkal, vedoucí skupiny a hlavní epidemiolog IKEM.