Meziročně nižší přebytek výrazně ovlivnily vyšší výdaje na financování společných programů ČR a EU, které jsou za leden – duben 2018 meziročně vyšší o 9,2 mld. Kč. Saldo významně ovlivnily také výdaje ve výši 4,3 mld. Kč na doplnění pojistných fondů EGAP. Na rozdíl od letoška bylo navíc hospodaření v dubnu 2017 pozitivně ovlivněno převodem 5,8 mld. Kč ze zvláštních účtů privatizace do příjmů kapitoly Všeobecná pokladní správa určených na krytí deficitu důchodového systému, letos se s žádnými převody na tento účel nepočítá.

Příjmy státního rozpočtu

Výše celkových příjmů byla pozitivně ovlivněna zejména daňovými příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení, které při meziročním růstu o 26,1 mld. Kč, tj. o 7,4 %, zatím dosáhly 377,0 mld. Kč.

Inkaso DPH ve výši 89,3 mld. Kč bylo meziročně vyšší o 3,9 mld. Kč, tj. o 4,5 %. Od 1. 1. 2018 klesl změnou rozpočtového určení daní podíl státního rozpočtu na celostátním výnosu DPH z 69,68 % na 67,5 % ve prospěch podílu obcí (odhad negativního dopadu na SR je 9,1 mld. Kč). Objektivnější meziroční srovnání tak podává údaj o inkasu DPH na úrovni veřejných rozpočtů, kde byl dosažen meziroční růst o 9,7 mld. Kč, tj. o 7,9 %. Meziroční růst inkasa DPH byl vyšší než odhadovaný meziroční růst výdajů na spotřebu vlády a domácností, což indikuje pozitivní dodatečný efekt ze zavedení elektronické evidence tržeb a kontrolního hlášení.

Celoroční plánovaný růst celostátního inkasa DPH proti skutečnosti roku 2017 ve výši 9,0 % vycházel z očekávání pozitivního dopadu pokračujícího příznivého vývoje ekonomiky doprovázeného růstem platů jak ve veřejném, tak soukromém sektoru a také z opatření zavedených v předchozích letech, vedle elektronické evidence tržeb zejména kontrolního hlášení.

Od 1. března 2018 mělo dojít k účinnosti třetí vlny elektronické evidence tržeb, kdy se do tohoto systému, který odstraňuje u nepoctivých podnikatelů neoprávněnou konkurenční výhodu v podobě neplacení daní, měli zapojit zástupci svobodných povolání, zemědělci, podnikatelé v dopravě a někteří další. Účinnost třetí (i čtvrté) vlny byla odložena, což bude mít negativní dopad na celoroční plánované inkaso DPH v roce 2018. Negativně se do výběru DPH projevuje v roce 2018 i celoroční dopad přesunu novin a časopisů do druhé snížené sazby, který způsobí snížení inkasa o 0,5 mld. Kč na úrovni veřejných rozpočtů. Negativní vliv má také změna režimu DPH u provozovatelů rozhlasového a televizního vysílání, kterým nově vznikl nárok na odpočet. Negativní vliv na dubnové inkaso měl i meziročně nižší počet pracovních dní v měsíce březnu, za který se právě v měsíci dubnu DPH odvádí správci daně.

Inkaso spotřebních daní (vč. tzv. energetických daní a odvodu z elektřiny ze slunečního záření) dosáhlo 47,7 mld. Kč, což je o 0,7 mld. Kč, tj. o 1,4 %, více než na konci dubna 2017.

Inkaso spotřební daně z minerálních olejů zatím dosáhlo 24,8 mld. Kč při meziročním mírném růstu o 0,2 mld. Kč, tj. o 1,0 %. Rozpočet této daně počítá s nárůstem proti skutečnosti 2017 o 1,3 % zejména z důvodu pokračujícího pozitivního ekonomického vývoje. Proti výraznějšímu růstu působí opatření zavádějící vrácení daně za tzv. zelenou naftu i pro živočišnou prvovýrobu, které se pro rok 2018 promítá již v plné výši. Vyšší hodnota vrácené daně za zelenou naftu (více než dvojnásobek) ve srovnání se stejným obdobím minulého roku je také příčinou nepříliš výrazného meziročního růstu inkasa této daně.

Inkaso spotřební daně z tabákových výrobků dosáhlo 17,2 mld. Kč, což je meziročně o 0,4 mld. Kč, tj. o 2,3 %, více. V rozpočtu této daně na rok 2018 se promítlo zvýšení sazeb z tabákových výrobků od 1. 1. 2018, nicméně tento efekt by měl být tlumen dopadem tzv. protikuřáckého zákona, jehož očekávaným efektem je snížení spotřeby tabákových výrobků. Tento zákon je účinný od června roku 2017 a plně se jeho důsledek promítne až v roce 2018.

Inkaso daně z příjmů fyzických osob placené plátci (dříve ze závislé činnosti) při meziročním růstu o 4,9 mld. Kč, tj. o 15,2 %, zatím dosáhlo 37,0 mld. Kč. Meziroční růst inkasa proti skutečnosti 2017 je odrazem pokračujícího vysokého růstu mezd jak ve veřejném, tak i v soukromém sektoru. Meziroční přírůstky inkasa opět předběžně indikují pozitivní dopad na inkaso z důvodu zvýšení minimální mzdy a z důvodu zavedení elektronické evidence tržeb. Obě opatření přispívají ke snižování podílu šedé ekonomiky a k řádnému zdanění vyplácených mezd. Naopak negativní dopad na výši inkasa mají v průběhu roku 2018 legislativní úpravy navyšující daňové zvýhodnění na druhé a další dítě, které se projevily zpětně při celoročním zúčtování daně v tomto kalendářním roce. Předpokládaný celoroční negativní dopad na inkaso státního rozpočtu ve výši 1,1 mld. Kč má také nové zvýšení daňového zvýhodnění na první dítě s účinností od 1. ledna 2018.

Inkaso daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (dříve z přiznání) dosáhlo stejně jako na konci dubna 2017 záporné hodnoty, která souvisí především s ročním zúčtováním záloh na základě podání daňových přiznání. Na plánovaný růst inkasa této daně proti skutečnosti roku 2017 o 10,9 % má mít v průběhu roku 2018 pozitivní vliv hlavně zavedení elektronické evidence tržeb. Naopak negativní dopad lze předpokládat například z titulu navrácení možnosti uplatnit slevu na druhého z manželů a daňového zvýhodnění na děti v případě uplatnění paušálních výdajů při jejich současném zastropování s očekávaným dopadem ve výši -1,4 mld. Kč. Zvýšení daňového zvýhodnění na druhé a další dítě od roku 2017 bude mít v roce 2018 ještě dodatečný negativní dopad ve výši 0,3 mld. Kč.

Na inkaso daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou, které při meziročním růstu o 0,3 mld. Kč, tj. o 11,3 %, dosáhlo 3,4 mld. Kč, nemají v letošním roce vliv žádné výraznější legislativní úpravy.

Inkaso daní z příjmů právnických osob dosáhlo za 4 měsíce roku 28,2 mld. Kč, tj. 23,8 % rozpočtu. V prvních měsících roku bývá u DPPO obvyklé nižší plnění, což souvisí s možností podání daňového přiznání na konci pololetí, kdy většina významných poplatníků využívá služby daňových poradců s odkladem podání přiznání. Inkaso této daně meziročně vzrostlo o 0,7 mld. Kč, tj. o 2,5 %. V roce 2018 je rozpočet této daně o 2,8 % vyšší než inkaso roku 2017. Inkaso bude v průběhu roku meziročně pozitivně ovlivněno dopadem zavedení elektronické evidence tržeb.

U inkasa daně z nabytí nemovitých věcí, které při meziročním růstu o 24,1 % dosáhlo 4,7 mld. Kč, se v roce 2018 nepočítá s žádnými legislativními změnami, které by měly mít zásadní dopad na inkaso daně. Na vývoj inkasa by tak mohla mít vliv pouze předpokládaná mírná stagnace realitního trhu.

Pro příjmy z pojistného na sociální zabezpečení, které zatím při meziročním růstu o 15,5 mld. Kč, tj. o 10,4 %, dosáhly 164,6 mld. Kč, počítá rozpočet s růstem o 6,6 % proti skutečnosti 2017. Rozpočet vychází z dynamiky meziročního růstu objemu mezd a platů pro rok 2018 o 6,8 %, ve kterém se promítl jak růst zaměstnanosti, tak i růst průměrných pracovních příjmů.

Na nedaňových a kapitálových příjmech a přijatých transferech ve výši 65,3 mld. Kč (meziroční růst o 8,8 mld. Kč) se nejvíce podílely příjmy z rozpočtu EU a FM. Ty dosáhly 52,1 mld. Kč a byly tak proti stejnému období roku 2017 vyšší o 17,2 mld. Kč. Na jejich výši mělo výrazný vliv inkaso 20,7 mld. Kč, které představovaly část závěrečných plateb vztahujících se k programovému období 2007-2013.

Výdaje státního rozpočtu

Celkové výdaje v objemu 441,5 mld. Kč čerpané ke konci dubna 2018 byly o 40,4 mld. Kč, tj. o 10,1 %, nad úrovní stejného období minulého roku. Oproti skutečnému čerpání v roce 2017 rozpočet předpokládá jejich růst o 7,0 %. Meziroční růst ovlivnily zejména výdaje na důchody vyšší o 6,7 mld. Kč, dále dotace na přímé náklady základních a středních škol vyšší o 5,5 mld. Kč, transfery podnikatelským subjektům vyšší o 4,0 mld. Kč (zejména vliv 4,3 mld. Kč určených na doplnění pojistných fondů EGAP, a.s.), transfery obcím a krajům podle zákona o sociálních službách vyšší o 3,3 mld. Kč a také neinvestiční transfery státním fondům vyšší o 3,5 mld. Kč. Meziročně vyšší o 8,2 mld. Kč byly i kapitálové výdaje. Výdaje na financování společných programů EU/FM a ČR (vč. SZP) zatím dosáhly 33,9 mld. Kč, což je o 9,2 mld. Kč více než v dubnu 2017.

Největší objem prostředků v rámci běžných výdajů je každoročně vynakládán na sociální dávky. Ve schváleném rozpočtu byly zapracovány ve výši 557,9 mld. Kč, což je o 5,3 % více než skutečnost dosažená v roce 2017 (z toho plánovaný meziroční růst důchodů činí 3,6 %). K 30.4.2018 bylo na sociálních dávkách vyčerpáno 184,8 mld. Kč, což představuje meziroční růst o 8,1 mld. Kč, tj. o 4,6 %. Na tom se podílely zejména výdaje na důchody s růstem o 6,7 mld. Kč, tj. o 4,9 %. Výdaje na důchody v roce 2018 rostou i díky zvýšení základní výměry důchodu o 150 Kč a procentní výměry o 3,5 % (tj. v průměru o 475 Kč měsíčně).

Neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně dosáhly 55,7 mld. Kč a meziročně vzrostly o 9,3 mld. Kč. Na jejich výši se podílely především převody prostředků na přímé náklady škol zřizovaných obcemi a kraji ve výši 39,0 mld. Kč. Šlo o zálohy regionálnímu školství na první čtyři měsíce roku ve výši 36,1 mld. Kč (v dubnu 2017 to bylo 31,0 mld. Kč) a o dvě čtvrtletní zálohy soukromému školství ve výši 2,9 mld. Kč (v dubnu 2017 to bylo 2,5 mld. Kč). V meziročním nárůstu se plně promítá zvýšení platů nepedagogickým pracovníkům od 1. července 2017 o 9,4 %. S platností od 1. listopadu 2017 došlo k navýšení tarifních platů také pedagogickým pracovníkům o 15 % a znovu nepedagogickým pracovníkům o 10 %.

Pojistné na veřejné zdravotní pojištění (platba státu za tzv. státní pojištěnce) ve výši 22,9 mld. Kč znamenalo meziroční růst o 1,0 mld. Kč, tj. o 4,4 %. Předpokládaný růst těchto výdajů proti skutečnosti roku 2017 o 7,0 % vychází zejména ze zvýšení plateb z 920 Kč na 969 Kč za měsíc a pojištěnce s platností od 1.1.2018.

Kapitálové výdaje zatím dosáhly 17,8 mld. Kč a i přes meziroční růst o 8,2 mld. Kč, tj. o 85,0 %, je výše jejich čerpání zatím jen na 19,6 % rozpočtu. Pomalejší realizace investic je však pro začátek roku tradiční. Z této částky bylo 12,4 mld. Kč určeno na financování společných programů EU a ČR (vč. SZP a FM), což je meziročně o 7,6 mld. Kč více.

Schválený rozpočet je nad úrovní skutečného čerpání kapitálových výdajů roku 2017 o 8,4 mld. Kč, tj. o 10,2 %. Je tvořen prostředky ve výši 36,2 mld. Kč, které mají financovat společné programy EU a ČR (vč. SZP a FM). Zbývajících 54,0 mld. Kč představuje prostředky, které mají být čerpány výhradně z národních zdrojů. Navíc nad rámec rozpočtu budou moci organizační složky státu realizovat investiční výdaje i prostřednictvím tzv. nároků z nespotřebovaných výdajů z minulých let, jejichž stav na začátku roku 2018 byl necelých 100 mld. Kč.

Saldo státního rozpočtu

Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci dubna 2018 přebytkem ve výši 0,8 mld. Kč, což je proti stejnému období roku 2017 přebytek nižší o 5,5 mld. Kč. Při očištění hospodaření státního rozpočtu o toky EU a FM prostředků jak na příjmové, tak výdajové straně by výsledek znamenal meziročně horší výsledek o 14,1 mld. Kč.

Hospodaření rozpočtu v samotném dubnu skončilo schodkem 15,5 mld. Kč (v dubnu 2017 přebytkem ve výši 1,6 mld. Kč), když příjmy činily 96,5 mld. Kč (v dubnu 2017 to bylo 99,7 mld. Kč) a výdaje byly čerpány ve výši 112,0 mld. Kč (v dubnu 2017 to bylo 98,1 mld. Kč). Nižší příjmy v samotném dubnu o 3,1 mld. Kč ovlivnil zejména fakt, že v dubnu 2017 došlo k převodu 5,8 mld. Kč z fondu privatizace do příjmů kapitoly VPS určených na krytí deficitu důchodového systému (v roce 2018 se s žádnými převody na tento účel nepočítá). Na vyšších výdajích v samotném březnu o 14,0 mld. Kč se nejvíce podílely neinvestiční transfery podnikatelským subjektům vyšší o 5,5 mld. Kč (z toho 4,3 mld. Kč vlivem doplnění pojistných fondů EGAP, a.s.), kapitálové výdaje vyšší o 2,7 mld. Kč a sociální dávky vyšší o 2,4 mld. Kč. Napříč výdajovými položkami byly v samotném dubnu meziročně vyšší o 3,6 mld. Kč i výdaje na financování společných programů EU/FM a ČR (vč. SZP).

Podrobnější výsledky hospodaření státního rozpočtu za leden až duben 2018 jsou patrny z tabulkové přílohy: