Ministerstvo financí: Přebytek státního rozpočtu na konci února činí 3,7 mld. Kč

Meziročně nižší přebytek výrazně ovlivnily prostředky přijaté z EU a finančních mechanismů (FM), které byly za první 2 měsíce roku 2017 nižší o 39,8 mld. Kč. Na vysokou srovnávací základnu roku 2016 mělo vliv zejména to, že především v první polovině roku 2016 byly propláceny relativně vysoké objemy prostředků z EU, které souvisely s výdaji předfinancovanými ze státního rozpočtu v předchozích letech. Hospodaření státního rozpočtu očištěné jak na příjmové i výdajové straně o prostředky z rozpočtu EU a FM by skončilo schodkem ve výši 4,0 mld. Kč (v únoru 2016 by takto očištěný výsledek představoval schodek ve výši 12,8 mld. Kč).

Příjmy státního rozpočtu

Proti meziročnímu poklesu celkových příjmů o 19,6 mld. Kč, tj. o 9,1 %, který ovlivnily nižší prostředky přijaté z EU a FM, naopak působilo inkaso daňových příjmů včetně pojistného na sociální zabezpečení. To meziročně vzrostlo o 19,0 mld. Kč, tj. o 12,4 %.

Inkaso DPH dosáhlo výše 48,0 mld. Kč. Od 1.1.2017 klesl změnou rozpočtového určení daní podíl státního rozpočtu na celostátním výnosu DPH ze 70,25 % na 69,68 % ve prospěch podílu obcí (odhad negativního dopadu na SR je 2,1 mld. Kč). Lepší pro meziroční srovnáni je údaj inkasa na úrovni veřejných rozpočtů, kde bylo dosaženo růstu o 6,5 mld. Kč, tj. o 12,5 %. Inkaso DPH by v roce 2017 mělo být pozitivně ovlivněno vyšším promítnutím dopadů opatření, která byla zavedena v roce 2016 – jedná se o zavedení kontrolního hlášení a elektronické evidence tržeb, do které se od prosince 2016 jako první zapojili podnikatelé v oblasti stravovacích a ubytovacích služeb. Nicméně vysoký meziroční nárůst inkasa DPH v únoru indikuje vysokou efektivitu institutu kontrolního hlášení, jejíž účinnost potvrzuje původní očekávání Ministerstva financí a dokazuje tak opět vysokou účinnost tohoto opatření v boji proti daňovým únikům. Naopak negativně se na inkasu projevilo snížení sazby DPH na stravovací služby z 21 % na 15 %. Celoroční odhadovaný pozitivní rozpočtový dopad za první fázi EET je malý s ohledem na nízkou relativní váhu těchto tržeb v celkovém maloobchodním obratu. Výraznější rozpočtový dopad zavedeného opatření EET lze očekávat až po spuštění druhé fáze od března 2017.

Inkaso spotřebních daní (vč. tzv. energetických daní a odvodu z elektřiny ze slunečního záření) dosáhlo 24,5 mld. Kč, což je o 0,1 mld. Kč, tj. o 0,6 %, více než ve stejném období roku 2016.

Inkaso spotřební daně z minerálních olejů zatím dosáhlo 13,0 mld. Kč při meziročním růstu o 0,8 mld. Kč, tj. o 6,6 %. Rozpočet této daně počítá s poklesem proti skutečnosti 2016 o 0,5 % zejména z důvodu zavedení tzv. zelené nafty i pro živočišnou prvovýrobu. Toto opatření umožňuje zemědělcům žádat o vrácení daně zpětně i za rok 2016 (očekávaný dopad na SR v roce 2017 ve výši cca -1,7 mld. Kč).

Inkaso spotřební daně z tabákových výrobků dosáhlo 8,3 mld. Kč, což je meziročně o 0,7 mld. Kč, tj. o 8,2 %, méně. V rozpočtu této daně na rok 2017 se promítlo zejména zvýšení sazeb z tabákových výrobků od 1.1.2017 a proto je i přes očekávané negativní rozpočtové dopady související s přijetím protikuřáckého zákona jeho výše o 2,4 % nad úrovní inkasa roku 2016.

Inkaso daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti při meziročním růstu o 1,6 mld. Kč, tj. o 9,7 %, zatím dosáhlo 18,3 mld. Kč. Meziroční růst inkasa je dán vysokou úrovní zaměstnanosti a mírně vyšším než očekávaným tempem růstu mezd. Meziroční nárůst inkasa je také ovlivňován navýšením platů ve veřejném sektoru v závěru roku 2016. Lze předpokládat, že vyšší meziroční nárůst inkasa může být ovlivněn minimální mzdou, která je pro rok 2017 stanovena na 11 tis. Kč (vyšší podíl zaměstnanců na úkor dohod o provedení práce) a nepřímo i zavedením EET. Negativní dopad na výši inkasa bude mít v průběhu roku 2017 legislativní úprava ve věci navýšení daňového zvýhodnění na druhé a další dítě (odhadovaný dopad ve výši cca -0,9 mld. Kč).

Inkaso daně z příjmů fyzických osob podávajících přiznání, při meziročním nárůstu o 0,3 mld. Kč dosáhlo výše 0,6 mld. Kč. Výše inkasa je dána platebním kalendářem, kdy většina příjmů z této daně je placena na konci prvního kalendářního čtvrtletí. Zásadní pozitivní změnou je úprava rozpočtového určení daní, která od 1. ledna 2017 snížila obcím podíl z celkového výnosu této daně o 30 p.b. a to ve prospěch státního rozpočtu (recipročně došlo k úpravě procentního podílu u výnosu DPH ve prospěch obcí). Negativní dopad na inkaso bude mít zvýšení daňového zvýhodnění na druhé a další dítě, které bylo účinné od roku 2016 a díky splatnosti daně se projeví až v inkasu tohoto roku (očekávaný dopad ve výši cca -0,2 mld. Kč).

Na inkaso daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou, které při meziročním poklesu o 0,1 mld. Kč zatím dosáhlo 1,7 mld. Kč, má v roce 2017 zásadní vliv zejména legislativní změna související s osvobozením daně u výsluhového nároku ozbrojených složek (předpokládaný dopad ve výši cca -0,7 mld. Kč na úrovni státního rozpočtu).

Inkaso daní z příjmů právnických osob, které zatím dosáhlo 2,3 mld. Kč, je výrazně ovlivněno platebním kalendářem, kdy zálohy daně platí právnické osoby až v polovině 3. měsíce příslušného čtvrtletí. V roce 2017 je rozpočet této daně o 2,7 % vyšší než inkaso roku 2016. V rozpočtu je zohledněno zavedení rezolučních fondů ve finančním sektoru (dopad na úrovni státního rozpočtu očekáván ve výši -0,4 mld. Kč). Inkaso této daně nebudou v roce 2017 ovlivňovat žádné další výraznější legislativní změny.

U inkasa majetkových daní, které zatím dosáhly 1,8 mld. Kč, se v roce 2017 nepočítá s žádnými legislativními změnami, které by měly mít zásadní dopad na inkaso daně. Negativně se v letošním roce projevily další vratky na dani darovací z bezúplatného nabytí emisních povolenek z let 2011 a 2012 ve výši 29 mil. Kč (v období let 2015-2016 bylo z tohoto titulu vráceno na základě soudních rozhodnutí již 4,8 mld. Kč).

Pro příjmy z pojistného na sociální zabezpečení, které zatím při meziročním růstu o 7,7 % dosáhly 73,3 mld. Kč, počítá rozpočet s růstem o 4,5 % proti skutečnosti 2016. Rozpočet vychází z dynamiky meziročního růstu objemu mezd a platů pro rok 2017 o 4,9 %, ve kterém se promítl jak růst zaměstnanosti, tak i růst průměrných pracovních příjmů.

Na nedaňových a kapitálových příjmech a přijatých transferech ve výši 24,9 mld. Kč (meziroční pokles o 38,6 mld. Kč) se nejvíce podílely příjmy z EU a FM. Ty dosáhly 17,7 mld. Kč a byly tak proti stejnému období roku 2016 nižší o 39,8 mld. Kč, což je dáno zejména vysokou skutečností roku 2016, kdy zejména v první polovině roku docházelo k refundacím velkých objemů prostředků, které se vztahovaly k programovému období 2007-2013.

Výdaje státního rozpočtu

Celkové výdaje v objemu 193,5 mld. Kč čerpané ke konci února 2017 byly o 4,4 mld. Kč, tj. o 2,3 %, nad úrovní stejného období minulého roku. Oproti skutečnému čerpání v roce 2016 rozpočet předpokládá jejich růst o 7,3 %. Meziroční růst ovlivnily zejména meziročně vyšší transfery obcím a krajům podle zákona o sociálních službách o 5,3 mld. Kč (loni první transfer proběhl až v březnu) a vyšší výdaje na důchody o 4,2 mld. Kč. Naopak meziročně nižší o 9,7 mld. Kč byly kapitálové výdaje. Výdaje na financování společných programů EU a ČR (vč. SZP a FM) zatím dosáhly 11,2 mld. Kč, což je o 8,1 mld. Kč méně než ve stejném období roku 2016.

Největší objem prostředků v rámci běžných výdajů je každoročně vynakládán na sociální dávky. Ve schváleném rozpočtu byly zapracovány ve výši 530,5 mld. Kč, což představuje o 3,4 % více než skutečnost dosažená v roce 2016 (z toho plánovaný meziroční růst důchodů činí 3,1 %). K 28.2.2017 bylo na sociálních dávkách vyčerpáno 86,9 mld. Kč, což představuje meziroční růst o 4,8 mld. Kč. Na tom se podílely zejména výdaje na důchody s růstem o 4,2 mld. Kč, tj. o 6,6 %.

Neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně dosáhly 25,1 mld. Kč a meziročně vzrostly o 6,6 mld. Kč. Na jejich výši se podílely především převody prostředků na přímé náklady škol zřizovaných obcemi a kraji ve výši 16,7 mld. Kč. Šlo o zálohu regionálnímu školství na první dva měsíce roku ve výši 15,5 mld. Kč (v lednu 2016 to bylo 14,2 mld. Kč) a čtvrtletní zálohu soukromému školství ve výši 1,3 mld. Kč (v lednu 2016 to bylo 1,1 mld. Kč). V meziročním nárůstu se plně promítá zvýšení platů pracovníkům pedagogickým o 8 % a nepedagogickým o 5 %, ke kterému došlo od 1. září 2016.

Pojistné na veřejné zdravotní pojištění (platba státu za tzv. státní pojištěnce) ve výši 11,0 mld. Kč znamenalo meziroční růst o 0,5 mld. Kč, tj. o 5,1 %. Předpokládaný růst těchto výdajů proti skutečnosti roku 2016 o 6,6 % vychází ze zvýšení plateb z 870 Kč na 920 Kč za měsíc a pojištěnce s platností od 1.1.2017.

Kapitálové výdaje zatím dosáhly 3,4 mld. Kč mld. Kč, což je o 9,7 mld. Kč méně než ve stejném období minulého roku. Schválený rozpočet je nad úrovní skutečného čerpání kapitálových výdajů roku 2016 o 19,6 mld. Kč, tj. o 23,3 %. Meziroční pokles výrazně ovlivnily výdaje Ministerstva pro místní rozvoj, které v únoru 2016 převedlo z nároků z nespotřebovaných výdajů minulých let regionálním radám regionů soudržnosti celkem 8,6 mld. Kč. Tyto prostředky byly určeny na výdaje v rámci Regionálních operačních programů z programového období 2007-2013.

Saldo státního rozpočtu

Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci února 2017 přebytkem ve výši 3,7 mld. Kč, což je proti stejnému období roku 2016 výsledek horší o 24,0 mld. Kč. Na meziroční srovnání působí negativně zejména toky EU a FM prostředků (na příjmové i výdajové straně), které měly v prvních dvou měsících roku 2017 na hospodaření státního rozpočtu kladný vliv ve výši 7,7 mld. Kč (tj. příjmy z EU a FM byly vyšší než výdaje, které mají být kryty právě EU/FM příjmy), zatímco ve stejném období roku 2016 to bylo 40,5 mld. Kč.

Hospodaření rozpočtu v samotném únoru skončilo schodkem 5,4 mld. Kč (v únoru 2016 schodkem ve výši 18,2 mld. Kč), když příjmy činily 91,1 mld. Kč (v únoru 2016 to bylo 91,0 mld. Kč) a výdaje byly čerpány ve výši 96,5 mld. Kč (v únoru 2016 to bylo 109,2 mld. Kč).