Protiepidemická opatření uplatňovaná především v prvním čtvrtletí tohoto roku negativně dopadala na daňové výnosy státního rozpočtu. Jejich pokles je navíc prohlubován snížením zdanění práce, kapitálu či majetku, a dále změnou rozpočtového určení daní ve prospěch územních rozpočtů. Spolu s podporou státu zaměřenou na pomoc zasaženým sektorům ekonomiky, sociálnímu a zdravotnímu systému se jedná o hlavní příčiny meziročního propadu hospodaření státního rozpočtu o 67,8 mld. Kč za dvě třetiny roku.

Deficit hospodaření rozpočtu se oproti červenci prohloubil o 18,7 mld. Kč a opět tak došlo k výrazně nižšímu propadu salda, než tomu bylo v prvních 5 měsících roku. Podobně jako v květnu a červnu hospodařil státní rozpočtu v průběhu srpna s nižším deficitem než loni.

Podrobná data, včetně výše realizované pomoci a výdajů souvisejících s COVID-19, naleznete v přiložených tabulkách ZDE.

Příjmy státního rozpočtu na konci srpna mírně zpomalily tempo růstu na 1,8 % (+16,7 mld. Kč), ke kterému nejvíce přispělo inkaso pojistného na sociální zabezpečení (+11,3 %). Daňové příjmy bez pojistného ještě na konci července meziročně rostly o 0,7 %. Jejich aktuální pokles o 2,3 % výrazně ovlivnila opatření, která v loňském roce posunuly splatnosti některých daní a která vedla k mimořádnému inkasu v srpnu 2020. Na vývoj daňových příjmů státního rozpočtu mimo jiné dopadá nová úprava rozpočtového určení daní ve prospěch obcí a krajů, která snížila inkaso státního rozpočtu již o 16,3 mld. Kč. Příjmy byly letos v únoru vylepšeny mimořádným výnosem z aukce kmitočtů mobilním operátorům v objemu 5,6 mld. Kč, na druhou stranu je zkreslilo 13 mld. Kč z výnosů z dividend realizovaných loni v březnu. Příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů byly o 7,9 mld. Kč nižší.

Do inkasa daně z příjmů fyzických osob placené plátci (-35,8 %, -29,5 mld. Kč) se v meziročním srovnání promítá vliv daňových změn účinných od roku 2021, zejména snížení základu daně o více než 25 % a zvýšení slevy na poplatníka. Inkaso dále negativně ovlivnil kompenzační bonus vyplacený v průběhu roku 2021 s dopadem 12,1 mld. Kč na příjmy státního rozpočtu. Na inkaso měl naopak pozitivní vliv dopad výplat odměn zaměstnancům ve zdravotnictví a sociálních službách v průběhu druhého čtvrtletí 2021.

Na inkasu daně z příjmů právnických osob (+40,8 %, +22,5 mld. Kč), podobně jako u daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (+1,6 mld. Kč), se v meziročním srovnání projevila opatření ke zmírnění dopadů restrikcí. Jedná se především o plošné zrušení červnové zálohy v roce 2020, které snížilo srovnávací základnu.

Příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení jsou v tomto roce přímo dotčeny pouze zákonem o mimořádném příspěvku zaměstnanci při nařízené karanténě. Meziroční vývoj inkasa (+11,3 %, +39,7 mld. Kč) je také ovlivněn dopady zrušení minimálních záloh na sociální pojištění a zdravotní pojištění u osob samostatně výdělečně činných v minulém roce a výplatou odměn zaměstnancům ve zdravotnictví a sociálních službách v tomto roce.

Inkaso daně z přidané hodnoty (+2,0 %, +3,6 mld. Kč) bylo kromě změny rozpočtového určení daní tlumeno nižšími sazbami daně na stravovací a další služby a zboží účinnými od května a července 2020, stejně jako restriktivními opatřeními proti šíření epidemie. Čistě za měsíc srpen bylo inkaso ovlivněno nižším počtem pracovních dní. Dynamiku daně rovněž zkresluje propad inkasa v dubnu a v květnu 2020 v důsledku propuknutí nemoci COVID-19.

Inkaso spotřebních daní (-6,4 %, -6,3 mld. Kč) je od počátku roku negativně ovlivněno situací související s pandemií nemoci COVID-19. Vzhledem ke splatnosti daně se restrikce a jejich rozvolnění projevují v inkasu až s časovým zpožděním. Meziročně výnos spotřební daně z minerálních olejů (-6,3 %, -3,0 mld. Kč) oslabilo i snížení sazby spotřební daně z motorové nafty, nicméně již lze na vývoji inkasa pozorovat oživování ekonomiky. Meziroční pokles inkasa nastal i u spotřební daně z tabákových výrobků (-9,8 %, -3,7 mld. Kč), kde se odráží tradiční výkyv v odběru tabákových nálepek při změně sazby spotřební daně, ale také výraznější omezení přeshraničních nákupů. Uzavřená restaurační zařízení a slabý cestovní ruch meziročně snížila inkaso spotřební daně z piva (-8,7 %, - 0,3 mld. Kč), oproti tomu inkaso spotřební daně z lihu (+10,8 %, + 0,6 mld. Kč) začalo od května meziročně růst.

DPH - daň z přidané hodnoty; SD - spotřební daně z minerálních olejů, tabákových výrobků včetně surového tabáku a zahřívaných tabákových výrobků, piva, vína a meziproduktů, lihu a také včetně tzv. energetických daní a odvodu z elektřiny; DPPO - daně z příjmů právnických osob z přiznání a vybíraná srážkou; DPFO - daně z příjmů fyzických osob zahrnující daň ze závislé činnosti, z přiznání a vybíranou srážkou; Pojistné - pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Nezahrnuje pojistné na veřejné zdravotní pojištění odváděné zdravotním pojišťovnám; EU/FM - příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů, které představují již proplacený podíl EU/FM na financování společných programů s ČR; Ostatní - dopočet do celku daňových i ostatních příjmů nedaňové povahy.

Pro tempo růstu celkových výdajů ve výši 7,3 % (+84,5 mld. Kč) byl i nadále určující vývoj běžných výdajů (+8,9 %, +94,7 mld. Kč), zatímco kapitálové výdaje meziročně klesly o 10,8 % (-10,2 mld. Kč). Běžné výdaje navýšila protikrizová opatření a realizace priorit vlády, proti předchozím měsícům však již dynamika zpomalila.

Na objemově nejvýznamnějších sociální dávkách (+13,1 mld. Kč) se nejvíce podílely výplaty důchodů (+17,9 mld. Kč), do jejichž výše se v roce 2021 promítá valorizace o 5,8 %. Z dávek nemocenského pojištění (-3,6 mld. Kč) rostlo hlavně nemocenské (+1,1 mld. Kč) a peněžitá pomoc v mateřství (+0,5 mld. Kč), naopak ošetřovné (-5,2 mld. Kč) bylo ovlivněno vysokou základnou předchozího roku. Z ostatních dávek se zvýšily výsluhový příspěvek (+0,5 mld. Kč) a příspěvek na živobytí (+0,2 mld. Kč), naopak již čtvrtý měsíc v řadě mírně klesá výplata podpor v nezaměstnanosti.

Běžné transfery podnikatelským subjektům (+34,3 mld. Kč) zvýšily náhrady mezd a pojistného v rámci programu Antivirus A, A Plus a B v celkovém objemu 25,6 mld. Kč (+8,6 mld. Kč), programy COVID Nájemné (5,7 mld. Kč), COVID Gastro – Uzavřené provozovny (3,2 mld. Kč), COVID Ubytování (3,0 mld. Kč), COVID Lyžařská střediska (0,8 mld. Kč), COVID Kultura (0,9 mld. Kč), Agricovid (0,7 mld. Kč), COVID Sport II (0,5 mld. Kč), COVID Restart sportu (0,5 mld . Kč), COVID Podpora cestovního ruchu (0,3 mld. Kč) a další. V rámci nově vyhlášených programů podpory podnikatelů COVID 2021 a Nepokryté náklady bylo vyplaceno již 13,2 mld. Kč. Na růst transferů měl vliv i převod prostředků určených na útlum a odkup dolů OKD, a.s. (1,8 mld. Kč). Nemocnice, které jsou obchodními společnostmi, získaly v průběhu dubna a května 5,3 mld. Kč na mimořádné finanční ohodnocení svých zaměstnanců.

Zákonem upravené zvýšení měsíčních plateb veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce o dvě třetiny proti stavu k 1. lednu 2020 vedlo k meziročnímu růstu o 24,6 mld. Kč. Transfer ze státního rozpočtu tak pokrývá okolo 35 % výdajů na veřejnou zdravotní péči.

Neinvestiční transfery územním rozpočtům (+9,1 mld. Kč) představují v prvé řadě prostředky na platy pedagogických i nepedagogických pracovníků na středních a základních školách (+12,1 mld. Kč), které by se v tomto roce měly zvýšit v průměru o 9 %. Za meziročním navýšením stál i převod prostředků určených na financování sociálních služeb (+5,9 mld. Kč), které byly rozhodnutím vlády podpořeny téměř 4 mld. Kč nad rámec původního rozpočtu. V dubnu a květnu byly municipalitám uvolněny prostředky na mimořádné finanční ohodnocení zaměstnanců poskytovatelů lůžkové péče (2,0 mld. Kč). Stát obcím a krajům také vyplatil příspěvky na zmírnění dopadů zákona o kompenzačním bonusu pro rok 2021 (4,1 mld. Kč). Opačný dopad na meziroční srovnání měly 13,4 mld. Kč vyplacené obcím na zmírnění dopadů poklesu daňových příjmů v loňském roce.

Úrokové výdaje na obsluhu státního dluhu zvýšily nárok na rozpočet o 7,4 mld. Kč i přes to, že jejich úroveň je stále pod polovinou plánované výše.

Běžné transfery příspěvkovým a podobným organizacím meziročně stagnovaly i přesto, že byly v loňském roce zatíženy oddlužením vybraných nemocnic s dopadem 6,6 mld. Kč. Navýšení v letošním roce přineslo mimořádné finanční ohodnocení zaměstnanců poskytovatelů lůžkové péče (4,8 mld. Kč) a také vyšší transfery vysokým školám (+0,6 mld. Kč).

Naopak z běžných výdajů klesly neinvestiční nákupy a související výdaje[1] (-1,0 mld. Kč), jejichž objem zejména loni v březnu a dubnu výrazně navýšily nákupy ochranných pomůcek a dalšího zdravotnického materiálu. Pokles byl tlumen výdaji na nákup vakcín proti nemoci COVID-19 v objemu 4,5 mld. Kč.

Kapitálové výdaje dosáhly úrovně 84,2 mld. Kč, což je meziročně méně o 10,2 mld. Kč, ale stále druhý nejlepší srpnový výsledek. Letošní investiční výdaje, pravidelně realizované převážně spíše ve druhé polovině roku, nejvíce ovlivnily nepravidelné transfery Státnímu fondu dopravní infrastruktury. Ty byly letos nižší o 5,2 mld. Kč, ačkoliv vlastní investiční výdaje meziročně vzrostly o 4 mld. Kč. Důvodem jsou vyšší vlastní příjmy především z mýtného, které prozatím snížily nárok na transfer ze státního rozpočtu. Dalším faktorem jsou nižší investice územních rozpočtů, na něž bylo letos od ledna do srpna vydáno o 2 mld. méně.

Platy - platy a pojistné na úrovni organizačních složek státu, NT SS - neinvestiční transfery podnikatelským subjektům a neziskovým a podobným organizacím, NT ÚVR - neinvestiční transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně (odvod za státní pojištěnce a transfery státním fondům), NT ÚSC - neinvestiční transfery územním rozpočtům, NT PO - neinvestiční transfery příspěvkovým organizacím, Ostatní NV - ostatní neinvestiční výdaje (dopočet do celku), které zahrnují především běžné provozní výdaje, výdaje na obsluhu státního dluhu, odvody do rozpočtu EU, Investice - kapitálové výdaje.

[1] Bez výdajů na obsluhu státního dluhu