„Novelizovaný rozpočet se schodkem 330 miliard je realitou, kterou přinesla Putinova válka na Ukrajině. Státní rozpočet se musí kvůli rostoucím cenám vypořádat s dodatečnými výdaji v čele s kompenzacemi vysokých cen energií, druhou mimořádnou valorizací penzí, příspěvkem pro rodiny s dětmi či historicky prvním nákupem plynu do státních hmotných rezerv. Při zachování vysoké investiční aktivity státu, která v pololetí o 14 % přesáhla loňskou úroveň, považuji nový schodek za vyhovující kompromisní řešení,“ komentuje novelu rozpočtu ministr financí Zbyněk Stanjura.

Celkové výdaje novelizovaného rozpočtu vzrostly o 115,1 mld. Kč, zatímco příjmy v důsledku vývoje aktuální ekonomické situace a loňské ziskovosti firem očekáváme o 65,1 mld. Kč vyšší. Schodek rozpočtu tak za celý rok vzroste o 50 mld. Kč na 330 mld. Kč. Ke konci června činil deficit hospodaření státního rozpočtu183 mld. Kč.

Dodatečné výdaje rozpočtu reagují primárně na potřebu kompenzovat část negativních dopadů války na Ukrajině, zejména vysokou míru inflace, nárůst cen energií, a s tím související ohrožení nízkopříjmových a zranitelných skupin obyvatelstva. Rozpočtově nejvýznamnější položkou je balíček pomoci s cenami energií zahrnující zejména úsporný energetický tarif, hrazenou podporu obnovitelných zdrojů energií ze státního rozpočtu, či podporu kotelen a centrálního vytápění. Z balíčku o celkovém objemu 66 mld. Kč bude z letošního rozpočtu hrazena přibližně jedna čtvrtina, tj. 16,75 mld. Kč. Novela rozpočtu dále zohledňuje potřebu zvládnout uprchlickou krizi z Ukrajiny. Například na humanitární dávku, příspěvek pro solidární domácnost a na okamžitou pomoc rozpočtuje navíc 10 mld. Kč. „Pro srovnání, částka deset miliard na zvládnutí uprchlické krize průměrně odpovídá dvoudenním výdajům rozpočtu a netvoří ani desetinu částky, o kterou novela navyšuje celkové výdaje. Tvrzení opozičních politiků, že se staráme jen o cizí lidi a ne o ty naše, jsou tak zcela lživá a manipulativní,“ zdůrazňuje Zbyněk Stanjura.

Novelizovaný rozpočet pokrývá také historicky první nákup zemního plynu do státních hmotných rezerv za 8,5 mld. Kč a financuje jednorázový příspěvek na dítě v celkové výši 8 mld. Kč či druhou mimořádnou valorizaci penzí za 7,8 mld. Kč. „Průměrný starobní důchod se díky třetí letošní valorizaci penzí zvýší od září o dalších 700 korun a v roce 2022 tak přesáhne hranici 18 tisíc korun. Průměrně si tak důchodce oproti roku 2021 polepší o více než dva a půl tisíce měsíčně, což považuji lidsky za správné, neboť na tuto skupinu obyvatel dopadá zdražování velmi tvrdě,“ říká Zbyněk Stanjura. Na tři valorizace penzí v letošním roce půjde ze státního rozpočtu celkem zhruba 56 mld. Kč.

V kapitole Ministerstva dopravy je vyhrazeno dodatečných 5 mld. Kč pro SFDI na kompenzaci výpadku příjmů ze silniční a spotřební daně. Zhruba o 5,2 mld. Kč bude posílen systém všeobecného zdravotního pojištění platbami za nové státní pojištěnce z Ukrajiny. Resort místního rozvoje získá 2,8 mld. Kč navíc především na posílení dotačních titulů na vznik nových bytů, řešení dopadů živelních pohrom, obnovu místních komunikací a rozvoj cestovního ruchu. V důsledku zvýšení existenčního a životního minima nejprve o 10 % a následně o dalších 8,8 % se zvyšují některé dávky státní sociální podpory a hmotné nouze o 1,1 mld. Kč. Na posílení českého vzdělávacího systému po přijetí ukrajinských dětí půjde 1,5 mld. Kč navíc a dodatečné peníze získá také Státní fond kinematografie na filmové pobídky (0,6 mld. Kč) či Národní sportovní agentura na neinvestiční dotace pro sportovní organizace (0,5 mld. Kč). Ve vládní rozpočtové rezervě zůstane na krytí neočekávaných výdajů do konce roku 2022 připraveno 7,4 mld. Kč.

„Zvýšení schodku na bezmála 330 miliard mi radost nedělá a nic to nemění na naší prioritě vrátit veřejné rozpočty po výdajovém večírku minulé vlády zpátky na udržitelnou kolej. Toho ale jen těžko dosáhneme, budeme-li naslouchat populistickým nápadům opozice na kompenzování všeho a všem v hodnotě vysoko přes 200 miliard korun ročně. To bychom se vrátili zpět k malování si půlbilionových schodků, které si skutečně navzdory válce nemůžeme dovolit. Už letos platíme každý měsíc skoro miliardu navíc za splátky starých dluhů a do tří let to může být ročně až 80 miliard. Kvůli prodražování splátek dluhu jsme museli posílit i letošní rozpočet zhruba o další čtyři miliardy, “ varuje Zbyněk Stanjura. 

Tak jako se dopady vysoké inflace promítají negativně na výdajové straně rozpočtu, na příjmové straně naopak posiluje daňové inkaso zejména DPH, na kterém státní rozpočet při nadále rostoucím tempu spotřeby domácností vybere o 25,2 mld. Kč více. Silnější bude také výběr daní z příjmů, u právnických osob o 9,2 mld. Kč a u fyzických osob dokonce o 10,2 mld. Kč. O 9 mld. Kč vzroste také výběr pojistného na sociální zabezpečení, a to zejména díky zaměstnávání občanů z Ukrajiny a přetrvávající nízké míře nezaměstnanosti. Výpadek na příjmové straně ve výši -3,8 mld. Kč naopak způsobí snížení spotřební daně z pohonných hmot na čtyři měsíce o 1,50 Kč na litr a nepřímo také částečné zrušení silniční daně, které bylo v plné výši 4,2 mld. Kč kompenzováno SFDI. O 4,9 mld. Kč pak klesnou příjmy kapitoly Ministerstva zdravotnictví v důsledku nižšího zájmu státních pojištěnců o očkování proti Covid-19.