„Novelizovaný rozpočet se schodkem 330 miliard je realitou, kterou přinesla Putinova válka na Ukrajině. Státní rozpočet se musí kvůli rostoucím cenám vypořádat s dodatečnými výdaji v čele s kompenzacemi vysokých cen energií, druhou mimořádnou valorizací penzí, příspěvkem pro rodiny s dětmi či historicky prvním nákupem plynu do státních hmotných rezerv. Při zachování vysoké investiční aktivity státu, která v pololetí o 14 % přesáhla loňskou úroveň, považuji nový schodek za vyhovující kompromisní řešení,“ komentuje novelu rozpočtu ministr financí Zbyněk Stanjura.

Celkové výdaje novelizovaného rozpočtu vzrostly o 115,1 mld. Kč, zatímco příjmy v důsledku vývoje aktuální ekonomické situace a loňské ziskovosti firem očekáváme o 65,1 mld. Kč vyšší. Schodek rozpočtu tak za celý rok vzroste o 50 mld. Kč na 330 mld. Kč. Ke konci června činil deficit hospodaření státního rozpočtu183 mld. Kč.

Dodatečné výdaje rozpočtu reagují primárně na potřebu kompenzovat část negativních dopadů války na Ukrajině, zejména vysokou míru inflace, nárůst cen energií, a s tím související ohrožení nízkopříjmových a zranitelných skupin obyvatelstva. Rozpočtově nejvýznamnější položkou je balíček pomoci s cenami energií zahrnující zejména úsporný energetický tarif, hrazenou podporu obnovitelných zdrojů energií ze státního rozpočtu, či podporu kotelen a centrálního vytápění. Z balíčku o celkovém objemu 66 mld. Kč bude z letošního rozpočtu hrazena přibližně jedna čtvrtina, tj. 16,75 mld. Kč. Novela rozpočtu dále zohledňuje potřebu zvládnout uprchlickou krizi z Ukrajiny. Například na humanitární dávku, příspěvek pro solidární domácnost a na okamžitou pomoc rozpočtuje navíc 10 mld. Kč. „Pro srovnání, částka deset miliard na zvládnutí uprchlické krize průměrně odpovídá dvoudenním výdajům rozpočtu a netvoří ani desetinu částky, o kterou novela navyšuje celkové výdaje. Tvrzení opozičních politiků, že se staráme jen o cizí lidi a ne o ty naše, jsou tak zcela lživá a manipulativní,“ zdůrazňuje Zbyněk Stanjura.