Světová ekonomika je v tomto roce silně zasažena rozšiřující se pandemií nového typu koronaviru. Přijímaná opatření a jejich doprovodné efekty téměř jistě vyvolají globální recesi. Situaci odpovídá i vývoj na finančních trzích, kde roste nejistota a prudce padají ceny aktiv. 

Vlády většiny zasažených zemí přijímají zásadní opatření za účelem zbrzdění explozivního nárůstu počtu nakažených. Tyto nezbytné kroky mají a budou mít velmi negativní vliv na makroekonomický vývoj. Byť jen rámcová kvantifikace ekonomických dopadů a jejich načasování je s ohledem na dynamický vývoj situace extrémně obtížná, a pravděpodobně ji bude možné provést až zpětně s určitým časovým odstupem. Přirozenou reakcí hospodářských politik ve všech zasažených zemích je jejich razantní uvolnění a přijetí masivních monetárních, fiskálních a dalších stimulů, což by mělo pomoci k tomu, aby pandemie měla co nejmenší dopad na dlouhodobý růst.

V roce 2019 růst reálného HDP zpomalil na 2,6 %. Hlavním faktorem byly výdaje domácností na konečnou spotřebu, ekonomiku ale podpořily také investice do fixního kapitálu a spotřeba sektoru vládních institucí. Saldo zahraničního obchodu při poklesu dynamiky vývozu i dovozu hospodářský růst mírně tlumilo. Průměrná míra inflace v roce 2019 při akceleraci cenového růstu v závěru roku dosáhla 2,8 %. Míra nezaměstnanosti byla nadále nejnižší v Evropské unii, v průměru za celý rok činila 2,0 %. Běžný účet platební bilance vykázal nepatrný schodek ve výši 0,4 % HDP.

V makroekonomické predikci pracujeme se scénářem, že se v Evropě podaří ve 2. čtvrtletí 2020 situaci s šířením koronaviru zvládnout a následně bude ekonomická aktivita pozvolna oživovat. Šok do agregátní poptávky i nabídky by tedy měl být pouze dočasný a jednorázový, přesto se však česká ekonomika hluboké recesi nevyhne.

V roce 2020 počítáme s propadem ekonomického výkonu o 5,6 %. K nejhlubšímu poklesu by mělo dojít v oblasti zahraničního obchodu a u investic do fixního kapitálu. Nižší by však měla být i spotřeba domácností. Od 2. poloviny 2020 by ekonomická aktivita měla oživovat, v roce 2021 by tak hospodářský růst mohl dosáhnout 3,1 %.

Kvůli ekonomickému propadu a s ním spojenému snížení poptávky po práci by letos měla klesnout zaměstnanost. Rovněž by mělo dojít ke zvýšení míry nezaměstnanosti. Vyššímu dopadu recese na nezaměstnanost by kromě vysokého počtu volných pracovních míst i zaměstnaných cizinců měla bránit přijatá opatření hospodářské politiky. Ekonomická situace by se měla výrazně promítnout i v dynamice výdělků, zejména pak v roce 2021, kdy by průměrná reálná mzda měla dokonce klesnout.

V roce 2020 bude hospodaření sektoru vládních institucí velkou měrou ovlivněno pandemií koronaviru. Hluboký propad ekonomické aktivity totiž s sebou nese pokles nebo ztrátu dynamiky daňových příjmů při zvýšených výdajích vynaložených na boj proti šíření epidemie a zmírnění jejích ekonomických a sociálních dopadů. Očekáváme proto výrazně deficitní hospodaření sektoru vládních institucí ve výši 4,1 % HDP. Z pohledu strukturálního salda by expanzivní fiskální politika měla vést k deficitu 2,0 % HDP. Predikce počítá s růstem dluhu na úroveň 35,2 % HDP.

Makroekonomická predikce je zatížena řadou rizik, jež v úhrnu považujeme za výrazně vychýlená směrem dolů. Nejvýznamnějším rizikem je pochopitelně šíření nového typu koronaviru. Hospodářskou aktivitu by mohlo negativně ovlivnit i nastavení budoucích vztahů mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií nebo napětí v mezinárodních obchodních vztazích. Mezi vnitřní rizika patří vývoj na trhu nemovitostí a v automobilovém průmyslu.