Globální ekonomika v loňském roce výrazně zpomalila a její růst byl nejslabší od recese z přelomu let 2008 a 2009. I v následujících letech by přitom měla dynamika, navzdory mírnému oživení, zůstat nízká. Prohloubení napětí v globálních obchodních vztazích, nárůst protekcionismu a nejistota s nimi spojená způsobují světové ekonomice ztráty v podobě snížené důvěry podnikatelů i spotřebitelů v budoucí ekonomický vývoj, což v prvé řadě ovlivňuje investiční rozhodování.

Meziroční růst české ekonomiky, očištěný o vliv pracovních dnů, zpomalil ve 3. čtvrtletí 2019 podle očekávání na 2,5 %. Růst byl tažen spotřebou domácností, jejíž tempo silně podpořila stále vysoká dynamika růstu objemu mezd a platů a sociálních transferů. Růst investic do fixního kapitálu zůstal nízký, přičemž investice soukromých firem i sektoru vládních institucí víceméně stagnovaly. Příspěvek zahraničního obchodu dosáhl kladné hodnoty.

Průměrná roční míra inflace za rok 2019 činila 2,8 %. Míra nezaměstnanosti je zřejmě na svém minimu, za rok 2019 podle našeho odhadu činila 2,0 %. Běžný účet platební bilance je nadále v mírném přebytku, který za rok 2019 odhadujeme na 0,3 % hrubého domácího produktu.

Vzhledem k tomu, že aktuální vývoj odpovídal předchozí prognóze, predikci ekonomického růstu neměníme. Odhadujeme, že hrubý domácí produkt se za celý rok 2019 zvýšil o 2,5 %. Pro rok 2020 nadále očekáváme růst o 2,0 %, v roce 2021 by měl nepatrně zrychlit na 2,2 %. V obou letech by měl být hospodářský růst tažen výdaji domácností na spotřebu reflektující stále silnou mzdovou dynamiku při velmi nízké míře nezaměstnanosti, stejně jako razantní zvýšení starobních důchodů či jiných sociálních transferů. Pozitivně by k růstu měly přispívat i spotřeba vládních institucí a investice do fixního kapitálu.

Průměrná míra inflace by měla zůstat v horní polovině tolerančního pásma 2% inflačního cíle České národní banky a v roce 2020 dosáhnout 2,8 %. Proinflační efekty kladné produkční mezery a zvyšování jednotkových nákladů práce jsou umocněny administrativními opatřeními a růstem cen potravin. S výjimkou posledního jmenovaného by v dalším období měl vliv těchto faktorů zvolna slábnout, což by mělo vést ke snížení míry inflace na 2,2 % v roce 2021.

Stále silný nedostatek zaměstnanců je primární bariérou pro další extenzivní růst produkce, ovšem v souvislosti s pomalejším růstem ekonomiky by poptávka po práci měla slábnout. Míra nezaměstnanosti by se tak měla mírně zvyšovat na 2,2 % v roce 2020 a dále na 2,4 % v roce 2021.

V rámci běžného účtu platební bilance by letos mělo kladné saldo bilance zboží v poměrovém vyjádření vlivem slabé dynamiky globálního obchodu a domácí investiční poptávky stagnovat, v roce 2021 by se pak mohlo mírně zvýšit. Ostatní položky běžného účtu by se v poměru k HDP měly měnit jen minimálně. Přebytek na běžném účtu platební bilance by se tak měl mírně zvyšovat na 0,7 % HDP v roce 2021.

Vzhledem k údajům z národních účtů a hotovostnímu pokladnímu plnění rovněž neměníme odhad výsledku hospodaření veřejných financí za rok 2019.

Domníváme se, že v loňském roce dosáhly přebytku ve výši 0,3 % hrubého domácího produktu, v tomto roce by mělo být celkové hospodaření vyrovnané.
Makroekonomická predikce je zatížena řadou rizik, která v úhrnu považujeme za vychýlená směrem dolů, i když se proti předchozí predikci jejich intenzita mírně snížila. Hlavní vnější rizika představují rostoucí protekcionismus, nejistota ohledně budoucího uspořádání obchodních vztahů Spojeného království a Evropské unie či výraznější zpomalení hospodářského růstu v Německu a Číně. Mezi vnitřní rizika patří napjaté trhy práce a nemovitostí.