Materiál reflektuje poslední vývoj v mezinárodním investičním právu, aplikační praxi rozhodčích tribunálů a zkušenosti Ministerstva financí s obhajobou mezinárodních investičních sporů a bude sloužit jako výchozí text pro sjednávání nových dohod o ochraně zahraničních investic.

Ministerstvo financí si stanovilo za cíl upravit text tak, aby nový text následoval nejnovější trendy ve vyjednávání mezinárodních dohod o podpoře a ochraně investic a do budoucna eliminoval nedostatky objevující se v arbitrážních řízeních podle starých dohod. Mezi hlavní nedostatky patří např. u některých žalobců možnost vést paralelní řízení týkající se stejného investičního projektu na základě různých mezinárodních dohod o ochraně investic, absence ustanovení o povinnosti složení zálohy na náklady rozhodčího řízení, nemožnost urychleného zamítnutí neopodstatněných a právně nepodložených nároků, neexistence článku upravujícího právo státu na regulaci a nedostatečně jasná úprava definice zahraničního investora. Tento poslední nedostatek pak v praxi vede k tomu, že většina mezinárodních arbitráží dle dohod o podpoře a ochraně investic je zahájena českými občany prostřednictvím jejich společností účelově založených v zahraničí, které zpravidla ve státu inkorporace nevyvíjejí žádnou hospodářskou činnost, což jde proti samotnému účelu sjednávání těchto mezinárodních dohod.

Dohody o podpoře a vzájemné ochraně investic se sjednávají jako nástroj vzájemné ochrany investorů smluvních stran na území druhé smluvní strany. Určují základní hmotněprávní standardy, k jejichž dodržování se státy zavazují, a účinný způsob řešení sporů vzniklých z porušení závazků z dohod. Oproti vnitrostátnímu soudnictví jsou pro řešení těchto sporů zpravidla příslušné ad hoc ustavené mezinárodní rozhodčí tribunály, které zaručují objektivní posouzení uplatněných nároků.